Template
Template Template
Template Pondělí, 23 říjen 2017 Template

Přihlášení

 
Template
Kormorán velký. Proč ho rybáři nemají rádi?
Napsal Jakub Kubačka   
Středa, 08 březen 2017
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je velmi kontroverzní ptačí druh. Proč je ho v současnosti tak hodně? Proč jako původně mořský pták plundruje středoevropské rybníky a řeky?

"Kormorán" je zkratka z latinského slova Corvus marinus - "mořský krkavec". Vědecké jméno rodu Phalacrocorax je řeckého původu a znamená "plešatý, holohlavý krkavec". V současnosti u nás hnízdí zhruba 300 párů, což je relativně malý počet oproti roku 1989, kdy u nás hnízdilo až 700 párů. Při jarním a podzimním tahu se na našem území pohybují tisíce párů z jiných částí Evropy a dalších 8 až 10 tisíc jedinců kormoránů velkých u nás ročně zimuje. Tento počet má nemalý vliv na stav ryb v našich řekách a rybnících. Na příkladu kormorána se dá dobře vysvětlit, jaký je rozdíl mezi pojmy užitečný a škodlivý druh v živočišné říši. Vždy záleží na tom, zdali je určité zvíře naším konkurentem nebo ne. Kormorán má tu smůlu, že loví ryby stejně jako rybáři. Ti ve skutečnosti v ČR rozhodují, jaké druhy ryb a v jakém počtu budou v řekách a rybnících vysazovány. Přirozený populační cyklus ale nerozlišuje cílenou hospodářskou činnost a nepreferuje jeden druh živočichů (např. kapra v rybníku). To, že kormoráni létají na rybníky plné ryb, je ?záměr přírody? regulovat extrémní přemnožení. Pro rybáře, kteří ryby vypěstují, vysadí a dokrmují, je to pochopitelně velká ekonomická ztráta. Mnohé naše rybníky se tak staly jen nádržemi na výkrm kaprů. Dále se také následkem odchovávání ryb na umělých sádkách již bohužel nejedná o geneticky původní jedince s přirozenou ostražitostí a vitalitou.

kormoran_20170305_1674515718.jpg
 Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)

Kormorán vlastně není problémem, jen nás svou přítomností na problém upozorňuje. Je to pochopitelný důsledek samoregulačních procesů v přírodě. Je-li velká nabídka, dříve nebo později se najde predátor, jenž nabídky zdroje využije. Kormorán nás tak oklikou upozorňuje, jaké chyby děláme a jaké problémy jsme si již dříve sami způsobili v říční krajině regulací toků a s tím souvisejícím nedostatek úkrytů ve vodě a kolem břehů. Neustále se odstraňuje pobřežní porost, důsledně se dbá na to, aby ve vodě neleželo žádné dřevo, větve nebo jiné překážky a zpevňují se břehy. V souvislosti s řekami jsme udělali totéž, jen se zde vymlouváme na protipovodňová opatření. V takovém prostředí se bohužel ryby nemají kde schovat. Navíc umělé odchováváme a vysazujeme nepůvodní siveny a pstruhy duhové. Patří pak vůbec do středoevropských řek? Jako bychom vybízeli kormorány: ?Pojďte k nám lovit, dveře máte dokořán, ryby jsou u nás jako na talíři a navíc  nepůvodní a neostražité a v počtu, jaký si jen zamanete.? V minulých stoletích k nám kormoráni přiletěli ze severu, nalovili si potravu a letěli dál do Středomoří. Časem ale zjistili, že to tady není tak špatné, že je zde dostatečně velké množství neostražitých ryb, které se nemají kde schovat. K problematice ?kormorána? je tedy třeba přistupovat v širších souvislostech a řešení hledat v celkovém ozdravení krajiny, nejen v případné regulaci jeho počtu odstřelem. 

Foto: Břerislav Lazecký

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template