Template
Template Template
Template Čtvrtek, 24 květen 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Sádrovcový důl v Kobeřicích je jediným místem u nás, kde se těší tento nerost
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 14 květen 2018
Rozsáhlý povrchový důl leží na severozápadním okraji Kobeřic (obr. 1). Těžbu provozuje firma Gypstrend, s. r. o., u které si je potřeba exkurzi předem dohodnout. Ke správní budově a bráně dolu zajíždí veřejná autobusová linka (zastávka Kobeřice, důl). Důl jsme si prohlédli s geologem a autorem tohoto článku a fotografií Mgr. Martinem Hanáčkem, který je doktorandským studentem na Jihočeské univerzitě. Dověděli jsme se, že se podle stáří vrstev a geologického zařazení v dole jedná o kenozoikum, nejmladší geologickou éru. Začala před 65,5 miliony let (+ -  0,3 m. l.) po velkém vymírání živočišných a rostlinných druhů na konci křídy, kterou se skončila éra druhohor - mezozoikum. Jsou zde i třetihorní vrstvy neogén a kvartérní vrstvy ze čtvrtohor. Jsou zde geologické fenomény: sádrovec, jíl, fosílie, sedimenty pevninského ledovce.
V dole je odkryto souvrství mořských jílů s ložiskem minerálu sádrovce. Jíly i sádrovec vznikly v tzv. opavském zálivu, v rámci poslední mořské záplavy území Moravskoslezského kraje během neogénu. V nadloží jílovcovo-sádrovcového souvrství spočívají sedimenty uložené kontinentálním ledovcem v kvartéru.
 hanacek1_20180512_1835733849.jpg
  Obr. 1 Sádrovcový důl u Kobeřic. Pohled na severní stranu, 2017. V nejhlubší části dolu odkryv nejlepších mineralogických ukázek sádrovce. V severní stěně čerstvý odkryv jílů s občasnými zkamenělinami.
 hanacek3_20180512_1395052071.jpg
  Obr. 3 Krystaly sádrovce s lesklými štěpnými plochami, detail sádrovcové vrstvy z obr. 2. Délka krystalů cca 30 cm.

Směrem k nejzahloubenější části odkryvu vede cesta kolem stěny, jejíž spodní část tvoří vrstevnaté jíly, nad nimiž spočívá mocná vrstva tvořená z velké části krystaly sádrovce (obr. 2)
 hanacek2_20180512_1696239108.jpg hanacek4kopie_20180512_1955721394.jpg
 Obr. 2 Stěna na okraji dolu, vlevo od cesty. Ve spodní části vrstevnaté jíly. V jejich nadloží mocná vrstva bohatá na krystaly sádrovce (lesklé štěpné plochy v horní části snímku). Délka měřítka: 20 cm.  Obr. 4. Odkryv sádrovce u vodní nádrže v nejhlubší části dolu. Krystaly sádrovce srostlé do podoby vlaštovčích ocasů. Délka měřítka: 20 cm.
Ve stěně se krásně lesknou štěpné plochy krystalů (obr. 3). Tento profil je ukazuje vazbu sádrovcem bohatých poloh na souvrství jílů. Na dně dolu, na okraji malé umělé vodní nádrže, vystupují velké krystaly vzájemně srostlé do tvaru připomínající ocas vlaštovky - odtud také název "vlaštovčí ocasy" pro tento typ srůstu krystalů (obr. 4). V těchto místech najdeme nejlepší ukázky sádrovce. V severní etáži, nad zmíněnou vodní nádrží, pak nevynechejme odkryv šedého jílu (obr. 1, 5).
hanacek5_20180512_1962285089.jpg
 hanacek8_20180512_1999942277.jpg
 Obr. 5 Tence vrstevnatý jíl v odkryvu severní části dolu. Délka měřítka: 20 cm.  Obr. 8 Sedimenty pevninského ledovce ve svrchní části jižní stěny dolu. Délka měřítka: 20 cm.
Tenké vrstvy tohoto jílu lze snadno oddělovat plochým břitem špachtle, nože nebo kladiva. Na vrstevních plochách se ojediněle vyskytují zkaměněliny. Při naší návštěvě jsme sice objevili pouze list, ale v nedávné minulosti byly v jílech nalezeny i zbytky ryb a dokonce peří ptáků.  V některých polohách jílu se objevují drobné krystaly sádrovce.
 hanacek9_20180512_1788851163.jpg  hanacek10_20180512_1635269846.jpg
 Obr. 9 Detailní provrásnění ledovcových uloženin vzniklé tlakem ledovce. Délka měřítka: 20 cm.  Obr. 10 Složení štěrku ledovcových sedimentů. K křemen; Pa  pazourek; P  skandinávský pískovec, Ž  skandinávská žula.
Svrchní část jižní stěny dolu odkrývá sedimenty uložené pevninským ledovcem (obr. 8). Jedná se o jemnozrnný (prachovito-jílovito-písčitý) sediment, složený z materiálu, který ledovec erodoval z neogenního jílového podloží a z materiálu, který ledovec transportoval ze vzdálenějších zdrojů. Místy lze v sedimentu vidět provrásnění původně vodorovných vrstviček (obr. 9). Tyto vrásky ovšem nejsou tektonické, jako vrásy v kulmských drobách a břidlicích Nízkého Jeseníku nebo v křídových pískovcích a jílovcích karpatského pohoří. Vrásnění v ledovcových sedimentech vylolal samotný ledovec, když stlačoval plastický jemný materiál před svým čelem nebo na své spodině. Provrásnělý sediment obsahuje polohu štěrku (obr. 8), složeného hlavně z valounů šedého a bílého křemene a dále z baltských pazourků a červených žul, rul a pískovců skandinávsko-baltského původu (obr. 10). Valouny křemene ledovec převzal z říčních uloženin na území Polska.
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template