Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Sádrovec, který se těží na Opavsku v Kobeřicích, vznikl ve třetihorách
Napsal Jakub Kubačka   
Středa, 11 únor 2015

Sádrovec (CaSO4.2H2O) je minerál, který náležíí do skupiny hydratovaných sulfátů. Vytváří perleťově lesklé štěpné plochy. Na Opavsku existují ložiska tohoto minerálu. Jedno je těženo v povrchovém dole v Kobeřicích, druhé bylo dobýváno v již zaniklém dole v Opavě-Kateřinkách (dnešní Stříbrné jezero).

Sádrovec vznikl vysrážením minerálů ze slané vody  v sebkhách, tj. v rozlehlých kalužinách a lagunách, které lemovaly mladotřetihorní moře na Opavsku. K vysrážení dochází důsledkem výparu mořské vody (evaporaci) a minerály, které se během vypařování z vody vysráží, se souhrně nazývají evapority. Moře se rozprostíralo podél karpatského horského oblouku. V mladších třetihorách, v období nazývaném miocén, se asi před 20 miliony lety rozšířilo z jižního Polska na Ostravsko. Kromě toho zaplavilo i jižní Moravu, kam proniklo z dnešního Rakouska. O pět milionů let později se moře nakrátko značně zvětšilo - jeho pobřeží leželo u České Třebové a z Ostravska na území Opavy vybíhal záliv. Přes následný ústup moře z téměř celé jižní Moravy zůstalo území Opavy a Ostravy stále zaplaveno do doby před 14 až 13 miliony let, kdy se moře stáhlo i odtud do jižního Polska. Opavský záliv tedy existoval před cca 15 až 13 miliony lety. Sádrovec vznikal na mělčinách podél jeho pobřeží. V obdobích vyšší hladiny nevznikaly sádrovce, ale na dně se ukládal jíl. V něm se zachovaly schránky měkkýšů a kompletní kostry ryb (kupř. makrela, sleď, mořan) a zbytky flóry, které do zálivu napadaly z okolní souše (buk, škumpa, platan, borovice, patisovec a jinan).

sadrovec4_20150211_1077841536.jpg
sadrovec_pero_20150212_1919287027.jpg
 Krystaly sádrovce jsou všude na komunikacích v dole.
Otisk pera ptáka z vrstev jílu ze Sádrovcového dolu z Kobeřic. Vyfotografovala Mgr. Hedvika Poukarová.
sadrovec_ryba1_20150212_1549725421.jpg
sadrovec_ryba2_20150212_1729876120.jpg
Fosílie ryby z vrstev jílu ze Sádrovcového dolu z Kobeřic. Vyfotografoval Mgr. Martin Hanáček ze sbírek Slezského zemského muzea. Fosílie ryby z čeledi čeledi Dussumieriidae z vrstev jílu ze Sádrovcového dolu z Kateřinek. Vyfotografoval Jakub Kubačka ze sbírek Slezského zemského muzea.

sadrovec5_20150211_1965928934.jpg

Sádrovcový důl v Kobeřicích

     

Autorem článku je Mgr. Martin Hanáček

 

Zajímavý je vodní režim v sádrovcovém  dole v Kobeřicích, který je stále v provozu.

Od padesátých let minulého století došlo zde k nezvratným změnám. Zatopený čedičový důl byl zasypán a bylo změněno koryto Oldřišovského potoka. Potok byl odkloněn od Bendova mlýna, který už dávno není funkční. Mlýnské kolo zde už není, stejně jako mlýnské kolo u Cikalova mlýna v Hněvošicích. Psali jsme o něm v dubnové čísle Zpravodaje. Mlýnské kolo u Čujkova mlýna, které se kdysi otáčelo spodním proudem vody je sice vidět, ale mlýn je také nefunkční. Chodí ho obdivovat děti z místní školky, kterým pan Čujek v mlýně odkryje poklop, kde se zjevoval  vodník. Kde jsou ty časy?

Voda z nejnižšího bodu povrchového dolu se musí neustále odčerpávat, jinak by se lom zatopil. Voda se odčerpává kaskádovitě po stupních a dostává se až do odkalovací nádrže, podél které teče Oldřišovský potok. Odkalovací nádrž slouží k chovu ryb, které však v poslední době úspěšně loví vydra říční. Odkalovací nádrž změnila tvář této krajiny u polských hranic  a vylepšila její vodní  poměry. Voda v ní je stejně mírně slaná, jako bývala v zatopeném čedičovém lomu, proto se mu tenkrát říkalo "mořské oko". Slanost způsobuje vápenná sůl kyseliny sírové.

sadrovec1_20150211_1061592360_20150212_1260853255.jpg
sadrovec2_20150211_1825971884.jpg
 Voda se stále čerpá z nejnižšího místa dolu.
 Odkalovacé nádrž, kde se zsazuje kal z vyčerpané vody.

 

 

Od roku 1960 zatopený sádrovcový důl, vodní plocha, dnes hojně využívána Opavany k rekreaci, se jmenuje Stříbrné jezero

O název, nepochybně inspirovaný také filmem Poklad na Stříbrném jezeře, se zasloužil minerál sádrovec, jehož blýskající se stříbrošedé krystaly najde na březích jezera každý všímavý návštěvník, ať už je to rybář nebo rekreant, který si sem přišel zaplavat. Na severní straně jezera je ukázkový výchoz čistého sádrovce. Tvarem odpovídá odrazovému skokanskému můstku, odkud se dá skočit do bezpečné hloubky. Pokud tudy sejdete k hladině, najdete zde ukázkové krystaly minerálu sádrovce.

sadrovec_vychoz_20150212_1424369122.jpg
sadrovec_jezero_20150212_1632697607.jpg
sadrovec_krystal_20150212_2079228779.jpg
Výuka geologie na výchozu krystalického sádrovce.
   Krystalický sádrovec.

Zajímavá je historie nálezu a následné těžby sádrovce  v této oblasti. V roce 1817 vypsala německá moravsko-slezská společnost pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy v Brně prémii na objevení ložiska sádrovce na Moravě a ve Slezsku.  V roce 1848 upozornila na tuto velmi důležitou zemědělskou surovinu společnost Silesia. O rok později byl sádrovec objeven v Kateřinkách     a městských sadech. Po mnoha pokusech došlo v roce 1953 k těžbě sádrovce na místě Stříbrného jezera. Po zatopení spodní vodou byla těžba ukončena. V letech 1968 - 1970 provedly sádrovcové doly Kobeřice rekultivaci na celkové ploše 8 ha. Jezero dosud slouží pro rekreační účely, především rybaření a koupání.

 

Foto: Jakub Kubačka

Aktualizováno ( Čtvrtek, 12 únor 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template