|
Sádrovec
(CaSO4.2H2O) je minerál, který náležíí do skupiny hydratovaných sulfátů.
Vytváří perleťově lesklé štěpné plochy. Na Opavsku existují ložiska tohoto
minerálu. Jedno je těženo v povrchovém dole v Kobeřicích, druhé bylo dobýváno v
již zaniklém dole v Opavě-Kateřinkách (dnešní Stříbrné jezero).
Sádrovec
vznikl vysrážením minerálů ze slané vody
v sebkhách, tj. v rozlehlých kalužinách a lagunách, které lemovaly
mladotřetihorní moře na Opavsku. K vysrážení dochází důsledkem výparu mořské
vody (evaporaci) a minerály, které se během vypařování z vody vysráží, se
souhrně nazývají evapority. Moře se rozprostíralo podél karpatského horského
oblouku. V mladších třetihorách, v období nazývaném miocén, se asi před 20
miliony lety rozšířilo z jižního Polska na Ostravsko. Kromě toho zaplavilo i
jižní Moravu, kam proniklo z dnešního Rakouska. O pět milionů let později se
moře nakrátko značně zvětšilo - jeho pobřeží leželo u České Třebové a z
Ostravska na území Opavy vybíhal záliv. Přes následný ústup moře z téměř celé
jižní Moravy zůstalo území Opavy a Ostravy stále zaplaveno do doby před 14 až
13 miliony let, kdy se moře stáhlo i odtud do jižního Polska. Opavský záliv
tedy existoval před cca 15 až 13 miliony lety. Sádrovec vznikal na mělčinách
podél jeho pobřeží. V obdobích vyšší hladiny nevznikaly sádrovce, ale na dně se
ukládal jíl. V něm se zachovaly schránky měkkýšů a kompletní kostry ryb (kupř.
makrela, sleď, mořan) a zbytky flóry, které do zálivu napadaly z okolní souše
(buk, škumpa, platan, borovice, patisovec a jinan).
|
|
Krystaly sádrovce jsou všude na komunikacích v dole.
|
Otisk pera ptáka z vrstev jílu ze Sádrovcového dolu z Kobeřic. Vyfotografovala Mgr. Hedvika Poukarová. |
|
|
| Fosílie ryby z vrstev jílu ze Sádrovcového
dolu z Kobeřic. Vyfotografoval Mgr. Martin Hanáček ze sbírek Slezského
zemského muzea. |
Fosílie ryby z čeledi čeledi Dussumieriidae
z vrstev jílu ze Sádrovcového dolu z Kateřinek. Vyfotografoval Jakub
Kubačka ze sbírek Slezského zemského muzea. |
Sádrovcový důl v Kobeřicích
Autorem článku je Mgr. Martin Hanáček
Zajímavý je vodní režim v sádrovcovém dole v Kobeřicích, který je stále v provozu.
Od
padesátých let minulého století došlo zde k nezvratným změnám. Zatopený
čedičový důl byl zasypán a bylo změněno koryto Oldřišovského potoka. Potok byl
odkloněn od Bendova mlýna, který už dávno není funkční. Mlýnské kolo zde už
není, stejně jako mlýnské kolo u Cikalova mlýna v Hněvošicích. Psali jsme o něm
v dubnové čísle Zpravodaje. Mlýnské kolo u Čujkova mlýna, které se kdysi
otáčelo spodním proudem vody je sice vidět, ale mlýn je také nefunkční. Chodí
ho obdivovat děti z místní školky, kterým pan Čujek v mlýně odkryje poklop, kde
se zjevoval vodník. Kde jsou ty časy?
Voda z
nejnižšího bodu povrchového dolu se musí neustále odčerpávat, jinak by se lom
zatopil. Voda se odčerpává kaskádovitě po stupních a dostává se až do
odkalovací nádrže, podél které teče Oldřišovský potok. Odkalovací nádrž slouží
k chovu ryb, které však v poslední době úspěšně loví vydra říční. Odkalovací
nádrž změnila tvář této krajiny u polských hranic a vylepšila její vodní poměry. Voda v ní je stejně mírně slaná, jako
bývala v zatopeném čedičovém lomu, proto se mu tenkrát říkalo "mořské oko".
Slanost způsobuje vápenná sůl kyseliny sírové.
|
 |
Voda se stále čerpá z nejnižšího místa dolu.
|
Odkalovacé nádrž, kde se zsazuje kal z vyčerpané vody.
|
Od roku 1960 zatopený sádrovcový důl, vodní
plocha, dnes hojně využívána Opavany k rekreaci, se jmenuje Stříbrné jezero
O název,
nepochybně inspirovaný také filmem Poklad na Stříbrném jezeře, se zasloužil
minerál sádrovec, jehož blýskající se stříbrošedé krystaly najde na březích
jezera každý všímavý návštěvník, ať už je to rybář nebo rekreant, který si sem
přišel zaplavat. Na severní straně jezera je ukázkový výchoz čistého sádrovce.
Tvarem odpovídá odrazovému skokanskému můstku, odkud se dá skočit do bezpečné
hloubky. Pokud tudy sejdete k hladině, najdete zde ukázkové krystaly minerálu
sádrovce.
|
|
|
Výuka geologie na výchozu krystalického sádrovce.
|
|
Krystalický sádrovec.
|
Zajímavá je historie nálezu a následné těžby
sádrovce v této oblasti. V roce 1817
vypsala německá moravsko-slezská společnost pro povznesení zemědělství,
přírodovědy a vlastivědy v Brně prémii na objevení ložiska sádrovce na Moravě a
ve Slezsku. V roce 1848 upozornila na
tuto velmi důležitou zemědělskou surovinu společnost Silesia. O rok později byl
sádrovec objeven v Kateřinkách a
městských sadech. Po mnoha pokusech došlo v roce 1953 k těžbě sádrovce na místě
Stříbrného jezera. Po zatopení spodní vodou byla těžba ukončena. V letech 1968
- 1970 provedly sádrovcové doly Kobeřice rekultivaci na celkové ploše 8 ha.
Jezero dosud slouží pro rekreační účely, především rybaření a koupání.
Foto: Jakub Kubačka
|
