|
Nedaleko od
Sádku u Velkých Heraltic se nachází dělostřelecká tvrz nesoucí název
?Šibenice?s rozsáhlou sítí podzemních chodeb, spojující jednotlivé její části
(bunkry). Veřejnosti je však podzemí nepřístupné. V bezprostřední blízkosti,
pár desítek metrů od silnice do Velkých Heraltic, je pak volně přístupný jeden z jejich
pěchotních srubů OP-S-38 Sádek. Navštívili jsme ho kvůli novotvarům krápníků a
náteků, které se zde tvoří postupným
vysrážením z roztoků
mineralizovaných průsakem z technických hornin. Na tento chemický proces jsme
se zeptali geologa a speleologa RNDr. Rostislava Morávka.
yto útvary pro svůj účel, před několika
lety studoval a fotil také náš člen Natury Opava RNDr. Rostislav Morávek.
Studoval je na velkých pevnostních objektech Hůrky u Králík. Nyní jsme ho
požádali, aby nám mechanizmus jeho vzniku popsal, protože jsme podobné útvary
objevili také na Opavsku.
Co jsou to tedy za útvary a
jak vznikají?
Proces
koroze a růstu krápníků a tzv. brček je na betonových stavbách a
objektech častým jevem, zejména na mostních konstrukcích, v tunelech a
samozřejmě také v bunkrech našeho pohraničního obranného systému z 30. let 20.
století.
 |
|
|
| Celkový pohled na bunkr OP-S-38 Sádek,
která patří do systému tvrze Šibenice. Stavba byla dokončena 22. srpna
1938 stavitelem Bohuslavem Krýsou z Moravské Ostravy. |
Vchod do bunkru je podle informačních brožur volný, přesto je označen upozorněním "Vstup zakázán". |
Pro děti poskytuje prohlídla bunkru napětí a tajemství. |
Beton, který je řazený k tzv. technickým horninách, obsahuje dostatečné množství
CaCO3, aby mohlo dojit k vyloužení a druhotné krystalizace tohoto uhličitanu. S
určitými odchylkami se jedná se o velmi podobný proces, ke kterém dochází v
krasových lokalitách, v jeskynních a vápencích
obecně. Základní reakce tedy dle chemické rovnice je: CaCO3 + H2O +
CO2 = Ca+2 + 2(HCO3-) vzniká kyselý uhličitan vápenatý/, ze kterého pak
reverzní reakcí vznikne znovu CaCO3 (např. krápník) + H2O + CO2). Tvary, formy
a konečně i krápníky pozorované na těchto technických horninách, se však řadí
spíše k procesům pseudokrasovým a s ohledem na to, v jakém prostředí materiálů
vznikají. Pak ho nazýváme tzv.
?technokrasem?. Důvodem řazení koroze technických hornin a následného vzniku speleotém (tj. různých
forem a tvarů náteků a krápníků), k problematice pseudokrasu je
především to, že ne všechny součásti původního materiálu technické horniny
přecházejí do vlastního roztoku, jak je
tomu u např. u koroze vápence. Nejdůležitějším faktorem krasovění technických
hornin tedy i betonu
bunkrů opevnění našich hranic, je přístup agresivity okolního prostředí
ke konstrukci. Speleotémy z technických hornin vznikají uhličitanovou korozí za
současného spolupůsobení karbonatace betonu, v závislosti na míře intenzity zvlhčení,
průsaků, v našem případě betonu. Přesnému složení novotvarů v bunkrech
se věnovala J. Nezvalová, z
Přírodovědecké fakulty Ostravské
univerzity.
|
 |
| Ze stropu visí krápníky tzv stalaktity. |
Na místě, kam gravitací dopadá nasycený
roztok ze stalaktitu, vzniká stalakmit. Princip vytváření
krápníků je podobný jako u krápníků, které vznikají v krasových
lokalitách v jeskyních.
|
Přišla na to že, mineralogické složení
všech speleotém (krápníků), je tvořeno výhradně kalcitem. A určitou
"genetickou" zajímavostí těchto krápníků a brček z betonu je ta, že
rostou
mnohem rychleji než ty jeskynní. Vidíme a můžeme pozorovat, že tady je
to
otázkou i jenom pouhých pár let, max. desítek let. A není to asi jenom v
nasycení roztoku a stabilního, stálého přítoku vody, ale celý tento
proces je
ovlivňován dalšími fyzikálně-chemickými faktory, které ovlivňují růst
těchto
útvarů na antropogenních stavbách. Rostou sice rychleji, taky mají
poněkud
jinou, křehčí a rozpadavější strukturu
své stavby.
Tyto pseudokrasové jevy jsou
zcela určitě velmi zajímavým fenoménem
postupně vznikajícím a formujícím se v současné krajině.
 |
Pohled z bunkru na zámek Velké Heraltice.
|
Foto Jakub Kubačka, Milan Kubačka
|
