Template
Template Template
Template Středa, 23 srpen 2017 Template

Přihlášení

 
Template
Krápníky v bunkrech pohraničního opevnění u Velkých Heraltic v Sádku
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 04 červen 2016
Nedaleko od Sádku u Velkých Heraltic se nachází dělostřelecká tvrz nesoucí název ?Šibenice?s rozsáhlou sítí podzemních chodeb, spojující jednotlivé její části (bunkry). Veřejnosti je však podzemí nepřístupné. V bezprostřední blízkosti, pár desítek metrů od silnice do Velkých Heraltic, je pak volně přístupný jeden z jejich pěchotních srubů OP-S-38 Sádek. Navštívili jsme ho kvůli novotvarům krápníků a náteků, které se zde tvoří postupným  vysrážením z roztoků mineralizovaných průsakem z technických hornin. Na tento chemický proces jsme se zeptali geologa a speleologa RNDr. Rostislava Morávka.
yto útvary pro svůj účel, před několika lety studoval a fotil také náš člen Natury Opava RNDr. Rostislav Morávek. Studoval je na velkých pevnostních objektech Hůrky u Králík. Nyní jsme ho požádali, aby nám mechanizmus jeho vzniku popsal, protože jsme podobné útvary objevili také na Opavsku.

 

                 Co jsou to tedy za útvary a jak vznikají?

  Proces  koroze a růstu krápníků a tzv. brček je na betonových stavbách a objektech častým jevem, zejména na mostních konstrukcích, v tunelech a samozřejmě také v bunkrech našeho pohraničního obranného systému z 30. let 20. století.

 

zpravodajbrezen7_20160603_1370905308.jpg zpravodajbrezen10_20160603_1005484887.jpg
zpravodajbrezen11_20160603_1273045796.jpg
 Celkový pohled na bunkr OP-S-38 Sádek, která patří do systému tvrze Šibenice. Stavba byla dokončena 22. srpna 1938 stavitelem Bohuslavem Krýsou z Moravské Ostravy. Vchod do bunkru je podle informačních brožur  volný, přesto je označen upozorněním "Vstup zakázán". Pro děti poskytuje prohlídla bunkru napětí a tajemství.

Beton, který je řazený k tzv. technickým  horninách, obsahuje dostatečné množství CaCO3, aby mohlo dojit k vyloužení a druhotné krystalizace tohoto uhličitanu. S určitými odchylkami se jedná se o velmi podobný proces, ke kterém dochází v krasových lokalitách, v jeskynních  a vápencích obecně.  Základní reakce  tedy dle chemické rovnice je: CaCO3 + H2O + CO2 = Ca+2 + 2(HCO3-) vzniká kyselý uhličitan vápenatý/, ze kterého pak reverzní reakcí vznikne znovu CaCO3 (např. krápník) + H2O + CO2). Tvary, formy a konečně i krápníky pozorované na těchto technických horninách, se však řadí spíše k procesům pseudokrasovým a s ohledem na to, v jakém prostředí materiálů vznikají.  Pak ho nazýváme tzv. ?technokrasem?. Důvodem řazení koroze technických  hornin a následného vzniku speleotém  (tj. různých  forem a tvarů náteků a krápníků), k problematice pseudokrasu je především to, že ne všechny součásti původního materiálu technické horniny přecházejí do vlastního  roztoku, jak je tomu u např. u koroze vápence. Nejdůležitějším faktorem krasovění technických hornin  tedy  i betonu  bunkrů opevnění našich hranic, je přístup agresivity okolního prostředí ke konstrukci. Speleotémy z technických hornin vznikají uhličitanovou korozí za současného spolupůsobení karbonatace betonu, v závislosti na míře intenzity  zvlhčení,  průsaků, v našem případě betonu. Přesnému složení novotvarů v bunkrech se věnovala J. Nezvalová, z  Přírodovědecké fakulty  Ostravské univerzity.

zpravodajbrezen8_20160603_1492249810.jpg
zpravodajbrezen9_20160603_1577452165.jpg
Ze stropu visí krápníky tzv stalaktity. Na místě, kam gravitací dopadá nasycený roztok ze stalaktitu, vzniká stalakmit. Princip vytváření krápníků je podobný jako u krápníků, které vznikají v krasových lokalitách v jeskyních.

    Přišla na to že, mineralogické složení všech speleotém (krápníků), je tvořeno výhradně kalcitem. A určitou "genetickou" zajímavostí těchto krápníků a brček z betonu je ta, že rostou mnohem rychleji než ty jeskynní. Vidíme a můžeme pozorovat, že tady je to otázkou i jenom pouhých pár let, max. desítek let. A není to asi jenom v nasycení roztoku a stabilního, stálého přítoku vody, ale celý tento proces je ovlivňován dalšími fyzikálně-chemickými faktory, které ovlivňují růst těchto útvarů na antropogenních stavbách. Rostou sice rychleji, taky mají poněkud jinou, křehčí  a rozpadavější strukturu své stavby.

    Tyto pseudokrasové jevy  jsou  zcela určitě velmi zajímavým fenoménem  postupně  vznikajícím  a formujícím se v současné krajině.

 

 zamekvelkeheraltce_20160604_1776691949.jpg
 Pohled z bunkru na zámek Velké Heraltice.

Foto Jakub Kubačka, Milan Kubačka

Aktualizováno ( Neděle, 05 červen 2016 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template