Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
Naučná stezka: Hvozdnice
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Sobota, 20 leden 2007
OBSAH
Naučná stezka: Hvozdnice
1. zastavení: Vítejte na Hvozdnice
2. zastavení: Lužní Les
3. zastavení: Staré jílmy
4. zastavení: Rybník Hvozdnice a tůňky
5. zastavení: Odkryté dno prvohorního moře
6. zastavení: Rybník Vrbovec
7. zastavení: Jankův rybník
8. zastavení: Odkryv říčních štěrků z doby ledové
9. zastavení: Řeka Hvozdnice
10. zastavení: Smíšený les se studánkou
11. zastavení: Stopy života v lese
12. zastavení: Čedičové bloky
13. zastavení: Pískovna
14. zastavení: Zvětrávání hornin a meandry potoka
15. zastavení: Nashledanou Hvozdnice
16. zastavení: Les a louka
17. zastavení: Polní ekosystém
18. zastavení: Přírodní památka Otická sopka
Závěr a soubory ke stažení

12. zastavení: Čedičové bloky

Na zvětralých horninách karbonských vrstev jsou zbytky říčních štěrků ukládaných v době sálského zalednění před 300 tisíci lety. Čedičové bloky z Kamenné hory, dopravené sem ledovcem, vypadávají do potoka.

   hvozdnice_12_20090404_1158230145  

Na této zastávce se budeme znovu věnovat geologickému profilu, který v nárazovém pravém břehu obnažil potok Hvozdnice, a který jsme již viděli na osmé zastávce. Vrstvy hornin různého stáří nás provedou geologickou minulostí tohoto místa. Jedná se o velmi atraktivní geologickou památku s vrstvami prvohorních hornin, překrytých říčními štěrky. Na nich jsou uloženy morénové vrstvy, tvořené písky a jíly, s různě velkými valouny transportovaných hornin, z doby sálského zalednění. Během následující doby ledové, zvané viselské (Würm), ledovec dosáhl jen k dnešní Varšavě. Na obnažené uloženiny sálského zalednění byly navátá spraš. Z nich se pak půdotvorným procesem vytvořily sprašové hlíny.

Potok se mírně zařezává do hradeckého souvrství, o kterém jste získali informace na páté zastávce naučné stezky. Hradecké souvrství vznikalo v prvohorách v tzv. neproduktivní části. Horniny tu vznikaly v poměrně hlubokém moři, kde nedocházelo k ukládání mohutných vrstev rostlinných zbytků, ze kterých se později na jiných místech vytvořilo kamenné uhlí.

Ještě před čtvrtohorními ledovými dobami byly povrchové vrstvy drob a břidlic vystaveny tehdejšímu zvětrávání. Zub času na nich pracoval ve druhohorách, kdy tady moře již nebylo a i ve třetihorách, kdy se opět vrátilo. Stopy po zvětrávání byly zachovány právě proto, že byly překryty morénou. Erozí vody se dostaly po době, kterou si dost dobře nedokážeme představit, znovu na denní světlo.

Pokud byste si chtěli odkryv, který stále zajímá odborníky na geologii čtvrtohor, prohlédnout zblízka, přejděte lávku a odbočte za ní doleva. Tam si můžete sáhnout na čedičové bloky, které ledovec přesunul z Kamenné hory.

Odsud vystoupáte k lesní cestě, tu přejdete a po několika krocích se dostanete do pískovny. Na této zastávce naučné stezky je odpočívadlo s lavičkami.

K lužnímu lesu patří i bohaté keřové patro. Kromě zobrazených keřů v porostu převažuje bez černý. Podél stezky jste mohli zaznamenat hloh jednoblizný a na světlejších místech trnku obecnou. Za zmínku stojí brslen evropský pro jeho purpurové plody, které připomínají biret katolického kněze. Lidově se mu říká "farářovy čepičky". Červenky, drozdi nebo straky mají pukající plody v pozdním letě ve velké oblibě. Zavlečou tak semena brslenu dosti daleko. Než vyklíčí, musí projít delším obdobím klidu, asi 4-5 let, a musí několikrát promrznout.

V křovinách hnízdí například pěnice pokřovní, drozd zpěvný nebo kos černý. Budníček větší si hnízdo staví na zemi.



Aktualizováno ( Neděle, 14 prosinec 2014 )
 
Template
Template Template Template
Template Template