Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
Naučná stezka: Hvozdnice
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Sobota, 20 leden 2007
OBSAH
Naučná stezka: Hvozdnice
1. zastavení: Vítejte na Hvozdnice
2. zastavení: Lužní Les
3. zastavení: Staré jílmy
4. zastavení: Rybník Hvozdnice a tůňky
5. zastavení: Odkryté dno prvohorního moře
6. zastavení: Rybník Vrbovec
7. zastavení: Jankův rybník
8. zastavení: Odkryv říčních štěrků z doby ledové
9. zastavení: Řeka Hvozdnice
10. zastavení: Smíšený les se studánkou
11. zastavení: Stopy života v lese
12. zastavení: Čedičové bloky
13. zastavení: Pískovna
14. zastavení: Zvětrávání hornin a meandry potoka
15. zastavení: Nashledanou Hvozdnice
16. zastavení: Les a louka
17. zastavení: Polní ekosystém
18. zastavení: Přírodní památka Otická sopka
Závěr a soubory ke stažení

3. zastavení: Staré jilmy

Od středověku byl postupně nahrazován tvrdý luh s duby a jilmy měkkým luhem s vrbami a topoly. Poslední zbytky tvrdého luhu se zde uchovaly na provzdušněných nivách, které byly mimo dosah pravidelných záplav. 

   hvozdnice_3_20090404_1544051980  

Ke třetímu zastavení se dostaneme po lesní pěšině, která vede po protipovodňové hrázce.

Mezi pěšinou a potokem můžeme v porostu sledovat vtroušené mladé jedince jilmu vazu. Poblíž na mnoha místech upoutají vaši pozornost staré pařezy, mnohde již s velmi silnými výmladky, které upomínají na dřívější pařezinový způsob těžby. Pařezy, které částečně ztrouchnivěly, vytvářejí zajímavé bizarní tvary.

Ještě než se dostanete k prvnímu rybníku Hvozdnice, přetíná stezka starou strouhu, odvádějící přebytečnou vodu právě z tohoto nedalekého rybníka. V blízkosti strouhy se nachází největší počet velmi starých a mohutných jedinců jilmu vazu. Jsou mezi nimi stromy s obvodem kmene až 350 cm a vysoké až 25 m, snad nejkrásnější z nich je jilm vaz na břehu Hvozdnice s charakteristickým svalcovitým kmenem, majícím v obvodu 250 cm.

Je známo, že jilmy na mnoha místech v lužních lesích zcela vymizely. Má to na svědomí mikroskopická houba, zavlečená do Evropy na počátku minulého století, která způsobuje chorobu zvanou grafióza. Pronikla až do pahorkatin a dokonce až do suťových lesů v horách, kde začíná odumírat jilm drsný. V opavských sadech uhynulo mnoho jilmů, mnohé z nich patřily k největším stromům. Parazitující houba (Ceratocystia ulmi) napadá a ucpává cévy v cévních svazcích dřeviny, které přivádějí vodu z kořenů do listů. Takže strom uschne. Zatím se zdá, že izolovaná pozice lesa v údolí Hvozdnice obklopená ze všech stran polními plochami, snižuje možnost nákazy. Doufejme, že to tak zůstane a dosud zdravá populace této houbě, kterou přenáší kůrovcovití brouci z rodu bělokazů, odolá.
Vedle spousty hmyzu a jiných bezobratlých jsou typickými obyvateli listnatých lesů i slavíci. Šoupálek krátkoprstý žije pouze zde. Ptačí budky, které sem vyvěšují ochránci přírody, využijí lejsci bělokrcí, sýkory, brhlíci lesní. Doupné stromy vyhledávají sovy puštíci a poštolky, stejně jako i vzácný holub doupňák. Ještě před sto lety viděli naši předkové hnízdit na Opavsku, při okrajích lužních lesů, dudka chocholatého a mandelíka hajního.



Aktualizováno ( Neděle, 14 prosinec 2014 )
 
Template
Template Template Template
Template Template