Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Pátek, 17 červenec 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
1. Slovo úvodem
2. Významné zámecké parky na Opavsku
3. Městské parky v Opavě
4. Městské sady
5. Dvořákovy sady
6. Sady Svobody, Křížkovského sady
7. Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady
8. Arboretum Nový dvůr
9. Zámecký park v Hradci nad Moravicí
10. Zámecký park Šilheřovice
11. Zámecký park Kravaře
12. Zámecký park Raduň
13. Zámecký park Kyjovice
14. Zámecký park Dobroslavice
15. Zámecký park Chuchelná
16. Zámecký park Štemplovec
17. Zámecký park Velké Heraltice
18. Zámecký park Neplachovice
19. Zámecké parky Dolní Životice, Štáblovice
20. Zámecké parky Jezdkovice, Stěbořice
21. Zámecké parky Litultovice, Hlavnice
22. Zámecké parky Loděnice, Mladecko
23. Zámecké parky Dolní Benešov, Velké Hoštice
24. Zámecké parky Oldřišov, Albertovec, Bolatice, Hrabyně
25. Zámecký park Radkov - Dubová
26. Zámecké parky Melč, Klokočov
27. Parkové a zahradní keře
28. Borky a listy dřevin
29. Poznávejte dřeviny podle plodů
30. Slovníček odborných pojmů
31. Rejstřík vyobrazených dřevin
32. Prameny
33. Publikace ke stažení v pdf

Zámecký park Raduň

   8_radun_20090810_1996818873  

Zmínka o tvrzi na místě dnešního zámku je poprvé doložena v roce 1320. Podle ústního podání však byla vybudována v roce 1006. Původně byl majetek lénem opavských knížat, později patřil Tvorkovským z Kravař. Po střídání nejrůznějších majitelů v 17. a 18. stol přešel zámek s panstvím v roce 1832 do rodiny Blücherů. Tento rod se zde udržel až do roku 1947. Zámek patří k nápadným a impozantním budovám Opavska.
Jeho základy jsou pozdně renesanční. V letech 1816 až 1822 byl podle projektu K. J. Englische zásadně přestavěn do klasicistní podoby. V roce 1824 je zahájena výstavba empírové oranžerie s pravidelnou zahradou. Souběžně je započato s budováním zámeckého parku v přírodně krajinářském slohu, kterou financoval tehdejší majitel Jan Larisch-Mönnich. V roce 1830 byla přistavěna galerie s terasou. Na vzhledu parku 2. pol. 19. stol. je patrný vliv uměleckého zahradníka Eduarda Petzolda a hraběte Pückler-Muskau. K rozvoji areálu významně přispěl rod Blücherů z Wahlstattu. Po roce 1900 je přestavěn zámecký objekt v duchu pozdního novogotického historismu. Park je na přelomu 19. a 20. století ceněn a obdivován. Jsou realizovány rozsáhlé výsadby jak domácích tak exotických dřevin, kupříkladu pro raduňský park tak charakteristický červenolistý buk lesní, nahovětvec dvoudomý, katalpa trubačovitá, liliovník tulipánokvětý, jasan pensylvánský, douglaska tisolistá a jalovec virginský.
Zámecký park o rozloze necelých 20 ha (28 ha před r. 1948) je založen na maximálním využití přírodních hodnot území a přilehlého kopcovitého terénu s převažujícími bukovými porosty na svazích osluněných z východu a smrkovými porosty s příměsí borovice lesní na západně orientovaných svazích. Koncepce parku je tvořena na průhledech. Hlavní je ze zámecké knihovny přes červenolistý buk lesní, kontrastující s tmavým pozadím skupiny vejmutovky, douglasky, tisu a sivé formy cypřišku Lawsonova, dále přes centrální louku až na rybník Kameník. Významným kompozičním prvkem parku jsou vodní plochy a toky. Vrchní rybník podtrhuje architekturu zámecké budovy zrcadlením na vodní hladině a romantičnost těchto míst znásobují uměle vybudované ostrůvky z druhé poloviny 19. století.
Zámek a oranžérie je po zásadních úpravách. Návštěvníci ji mohou obdivovat od roku 2004. Totéž se však nedá říct o empírovém ovčínu, který čeká na svou záchranu. Zámek, který je veřejnosti zpřístupněn od roku 1984, je využíván jako muzejní síně pro exponáty ze zámku Hradec nad Moravicí.

Průvodce parkem

Při procházce po cestičce od kostela k zámku vás zaujmou vzrostlé červenolisté buky a javory Schwedlerovy a velmi vzácný nahovětvec dvoudomý, kterých tady dříve rostlo více, jenže doplatily na to, že raší až koncem května. Byly považovány za uhynulé a proto byly vykáceny. Při pohledu na severní fasádu zámku vám neunikne mohutný červenolistý buk lesní, jehož listy jsou zpočátku vegetace růžovočervené, ale v průběhu roku stále tmavnou. Po prohlídce oranžérie se vydáte do širokého údolí potoka Raduňky, kde se rozkládá malebný krajinářský park. Sestoupíte pěšinkou podél liliovníků tulipánokvětých a dostanete se do prostoru, kde vás na jaře ovane vůně velmi aromatické byliny, tvořící velké koberce pod vrostlými stromy opletenými břečťanem popínavým. Je to česnek medvědí. Po pravé straně rostou stařičké tisy červené. Na hrázi rybníka Kameník již chybí mohutný, obdivovaný dub s větví sahající daleko nad hladinu, který se koncem 90. let vyvrátil, ale i ty zbývající duby si zaslouží obdiv stejně jako douglasky za rybníkem. Mezi další vzácné dřeviny v parku patří sloupovitý dub letní, jasan pensylvánský, katalpy trubačovité, douglasky tisolisté a borovice limby. Od rybníka Kameník můžete pokračovat podél potoka Raduňky směrem k zámku až k rybníku s ostrůvky zvanému Vrchní. Doprovodí vás k němu vzrostlé olše, duby, jasany, lípy a douglasky. Odměnou vám bude pohled na krásný zámek a jeho odraz na hladině. Vycházkovou trasu však můžete i obrátit. Po prohlídce zámku sejdete k rybníku, ten obejdete a ke vzdálenému rybníku Kameník se vydáte proti proudu Raduňky. Za ním po 20minutách chůze dojdete k pomníčku, který upozorňuje na Dětský les, který vysázely děti ze základních škol nejen z Raduně. V roce 1989 byla zpracována projektová studie na úpravu zámeckého parku, jejíž sadovnickou část zpracoval Lubomír Rychtár a Marie Kellnerová. Postupnou realizaci řídí z hlediska památkové péče Eva Kolářová a Alena Halamíčková.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus) v řečtině znamená gymnos nahý a klados větev. Nahovětvec začíná rašit velmi pozdě až uprostřed května. Anglický název připomíná skutečnost, že v USA se z pražených semen občas dělá káva. Německý název se dá zase přeložit jako ?parohatý strom?, protože koruna připomíná v zimě parohy jelena. Nahovětvec vytváří na kořenovém systému hlízky a je proto schopný využívat vzdušný dusík.


Borovice limba (Pinus cembra) jejíž hlavní evropský areál je v centrálních Alpách, roste velmi pomalu a v příznivých podmínkách dokončuje svůj vývoj teprve kolem 400 let. Jsou známy limby staré 1200 let. Semena jsou jedlá a obsahují 33 - 56 % oleje, jejich rozšiřování obstarávají ptáci a hlodavci. U nás nemá dřevařský význam ačkoliv má ceněné dřevo. Jméno cembra je staré italské označení borovice limby.

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) ve své domovině poskytuje liliovník lehké, snadno zpracovatelné dřevo, které je vhodné na zhotovování různého nářadí a doutníkových krabiček. Vyrábí se z něj také nábytek, protože jeho dřevo se dobře leští a moří. Hořká kůra z mladých větví a kořenů se využívá proti horečkám místo chininové kůry. Alkaloid tulipiferin, který je obsažen v kůře působí drasticky na srdce a nervovou soustavu. Do Evropy byla první introdukce uskutečněna roku 1663. V Čechách byl poprvé vysazen roku 1865v Hluboké nad Vltavou.


Katalpa trubačovitá (Katalpa bignonioides) je nápadná svými až 25 cm velkými širokými listy a plody. Jsou jimi oblé tobolky, luskovitého tvaru, které obsahují spoustu malých, plochých semen s chlupatým křídlem. Zatímco listy raší pozdě a záhy na podzim opadávají, plody zůstávají na stromech až do příštího roku. Rodové jméno dostala katalpa podle starého indiánského pojmenování katalpy trubačovité v Karolíně. Do kultury byla zavedena teprve po roce 1726. Poprvé byla u nás vysazena v parku sychrovského zámku C. Rohanem před rokem 1880.



Aktualizováno ( Neděle, 22 leden 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template