Zámecké parky Loděnice, Mladecko

Zámecký park Loděnice

Loděnice patřila ve 14. století hradu Vartnovu. V následujícím čase se zde rychle vystřídalo několik majitelů, až v 16. Století přešel majetek na rod Kynarů z Šarfenštejnu. Martin Kynar zde vystavěl tvrz. V té době zde byla přeložena tiskárna z Jezdkovic. V dalším období opět statek přecházel z jednoho rodu na druhý. Od roku 1812 náležel statek Sedlnickýmz Choltic.V roce 1911 koupila statek Marie hraběnka Bellegarde. Zámeček svou podobou odpovídá stavbám 18. století. Na počátku 19. století, kdy statek patřil Sedlnickým z Choltic, byl kolem budovy zřízen přírodně krajinářský park, ve kterém je nyní zastoupeno asi 15 druhů dřevin. Patří mezi ně tis červený, převislá douglaska tisolistá, smrk ztepilý a zerav obrovský. Z listnatých dřevin potom lípa srdčitá, trnovník akát, bříza bradavičnatá, olše lepkavá, dub letní, jírovec maďal, dva druhy javorů, klen a mléč, jasan ztepilý a keře, jako třeba ptačí zob obecný, bez černý, šeřík obecný a další.

Zajímavosti o dřevinách

Tis červený (Taxus baccata)je oblíbený zahradní a parkový jehličnan. Mějme však na paměti, že kromě červeného míšku na semeni jsou všechny části tisu včetně semene jedovaté. Tisové dřevo je tvrdé, těžké, pružné a ohebné. Ve středověku se z něj vyráběly luky a jiné zbraně.

Zámecký park Mladecko

Původně se obec Mladecko jmenovala Mladotice a náležela ve 13. století velehradskému klášteru. V letech 1640 až 1646 během česko-uherských válek zpustla. Nově byla osídlena až ve 2. polovině 17. století, kdy se jejich majiteli stali Schertzové. V 80. letech 17. století zde nechali vystavět na kraji vesnice menší barokní zámek. Ten byl o století později zbořen a nový byl vystavěn ve druhé polovině 19. století. V té době byl kolem zámku zřízen rozsáhlý krajinářský park. Jádro parku bylo založeno ve francouzském stylu, což dokazují mnohé okrasné stromy a keře rostoucí v této části parku. Součástí parku je i rybník, za nímž je přirozený lesní porost. O úpravu parku se staraly řádové sestry z charitního ústavu církve římskokatolické, který donedávna sídlil v zámecké budově. Z jehličnanů zde rostou cypřišky, zeravy, jedle kavkazská. Ze vzácnějších listnatých dřevin například trnovník lepivý a jilm horský převislý, ořešák černý, jírovec červený, dřezovec trojtrnný a vzácný kutivar dubu zimního (Quercus petraea ?Mespilifolia?).

Zajímavosti o dřevinách

Dub zimní (Quercus petraea) se od dubu letního liší tím, že má žaludy přisedlé k větvím. Nevyskytuje se ve východní části Evropy. Ve střední a jižní Evropě je běžný po 61 stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších poloh a pahorkatin. Vyskytuje se do asi 700 m. n. m. V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý a protizánětlivý prostředek. Poskytuje velmi hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.