Zámecký park Velké Heraltice

Na začátku obce Velké Heraltice u silnice vedoucí z Opavy do Horního Benešova uvidíte za kamennou zdí pěknou budovu zámku s upraveným parterem. Historie zámku je bohatá, což se dá říct o každém panství v této části Slezska. První písemná zmínka je z roku 1265 v době panování Přemysla Otakara II. Původní tvrz byla ve druhé polovině 17. stol přestavěna pány z Vrbna. Poté se panství ujal velehradský klášter, který jej spravoval v letech 1694-1762. V této době asi kolem roku 1720 byl zámek barokně přestavěn a upravena byla i zahrada. Na začátku 19. století byla postavena oranžérie. Byly v ní pěstovány citroníky a pomerančovníky až 4 metry vysoké. Hrabě Evžen z Vrbna přetvořil zahradu kolem roku 1830 na krajinářský park o rozloze 6 ha.

Průvodce parkem

Již od brány nás upoutá osmikmenná pterokarye jasanolistá před průčelím zámku. U hřiště roste mohutný solitérní jedlovec kanadský a za zámkem na zadní terase je velmi stará lípa řapíkatá a ještě před ní statná jedle řecká. Mezi dřevinami objeví laik v parku snadno i platan javorolistý, lísku tureckou nebo běžný smrk ztepilý a dub letní. Odborník najde i jedli nikkoskou, smrk východní, smrk sitku, javor kapadocký či javor tatarský.Vedení Dětského domova sídlícího v zámku realizovalo nápad, který by mohl najít uplatnění ve všech zámeckých parcích.

U významných stromů jsou v parku instalovány jmenovky, které podrobně o vzácné dřevině informují. Kromě této části parku, která je velmi dobře udržovaná, patří k přírodně krajinářskému parku i jižní část, která se rozkládá na prudkém svahu. Úzkou strmou pěšinkou se po schůdcích dostanete do této méně udržované části sahající až do údolí potoka Herličky. Z tohoto místa, které sloužilo v minulosti, ale i dnes jako zahrady a sady je pěkný pohled na zámek. Za potokem přechází park v les o výměře 12 ha.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Pterokarye jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia) má název odvozen z řeckého pteron - křídlo a karyon - ořech, plody jsou totiž ořechy s blanitými křídly. Paořech poskytuje jedno z nejcennějších dřev pro nábytkářské dýhy, tzv. kavkazský ořech, které má jemnou tmavou dynamickou kresbu. Do Evropy byla první semena dovezena z Persie okolo roku 1782. Na našem území byla poprvé zaznamenána roku 1844 v pražské Královské oboře.

Smrk východní (Picea orientalis) je jednou z charakteristických dřevin Kavkazu, kde roste na území přibližně 500 000 ha až do výšek 2 100 m n. m. Do Západní Evropy byl introdukován již roku 1770 (Anglie) a roku 1813 se pěstoval v Čechách. Ve druhé polovině 20. století se zkoušel i jako dřevina pro zalesňování území ohrožených průmyslovou výrobou.

Jedle nikkoská (Abies homolepis) je považována za japonský národní strom. V Evropě byla pravděpodobně poprvé vysazena v roce 1854.

Jedle řecká (Abies cephalonica) je až 30 m vysoký strom s šedohnědou, hladkou borkou a ostře zašpičatělými, poměrně silnými svrchu lesklými jehlicemi, které však nejsou dvouřadě rozčísnuté jako u jiných druhů. Tvoří porosty ve vyšších polohách lesních oblastí Řecka.