Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Pátek, 17 červenec 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
1. Slovo úvodem
2. Významné zámecké parky na Opavsku
3. Městské parky v Opavě
4. Městské sady
5. Dvořákovy sady
6. Sady Svobody, Křížkovského sady
7. Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady
8. Arboretum Nový dvůr
9. Zámecký park v Hradci nad Moravicí
10. Zámecký park Šilheřovice
11. Zámecký park Kravaře
12. Zámecký park Raduň
13. Zámecký park Kyjovice
14. Zámecký park Dobroslavice
15. Zámecký park Chuchelná
16. Zámecký park Štemplovec
17. Zámecký park Velké Heraltice
18. Zámecký park Neplachovice
19. Zámecké parky Dolní Životice, Štáblovice
20. Zámecké parky Jezdkovice, Stěbořice
21. Zámecké parky Litultovice, Hlavnice
22. Zámecké parky Loděnice, Mladecko
23. Zámecké parky Dolní Benešov, Velké Hoštice
24. Zámecké parky Oldřišov, Albertovec, Bolatice, Hrabyně
25. Zámecký park Radkov - Dubová
26. Zámecké parky Melč, Klokočov
27. Parkové a zahradní keře
28. Borky a listy dřevin
29. Poznávejte dřeviny podle plodů
30. Slovníček odborných pojmů
31. Rejstřík vyobrazených dřevin
32. Prameny
33. Publikace ke stažení v pdf

Zámecký park Dobroslavice

  9_dobroslavice_20090810_2045014161   

Obec patřila až do roku 1659 různým českým šlechtickým rodům. Až tohoto roku přešlo panství do rukou plukovníka Roberta Gorgona. Po něm opět došlo k několika výměnám majitelů. V první polovině 19. století přešel zámek se statky k panství raduňskému, do rukou rodu Mönnichů. Posledními šlechtickými majiteli byli Wilczkové, kteří panství v Dobroslavicích koupili r. 1860. Na rozhraní 17. a 18. století vznikla přebudováním tvrze majestátní zámecká budova, která byla obklopena rozsáhlým zámeckým parkem. V roce 1892 byl původní zámecký park rozšířen a nově architektonicky upraven. Na jaře roku 1945, ke konci 2. Světové války, byla budova do základu zničena. V současné době patří zámecký park bez zámku obecnímu úřadu v Dobroslavicích, který se o něj dobře stará.

Průvodce parkem

Vlastně je jedno, odkud si park začnete prohlížet. Chybí zde ten základní orientační bod - zámek. Jen mohutná kamenná váza uprostřed luk se solitérními stromy, z nichž buk lesní červenolistý je nejnápadnější, připomíná historii tohoto místa. Zámecký park je však pěkný a cenný především díky dosti členitému terénu, který mu dodává neopakovatelnou atmosféru. Uměle vysazené parkové skupiny se střídají s původními lesními porosty a prostornými loukami. Zvláště, když opustíte nejvyšší místo, kde stála zámecká budova a sejdete do údolí k velmi chatrnému, ale historicky cennému, kamennému klenutému mostu. Ocitnete se rázem v původním lesním porostu - v bukovém lese. Buku se ve zdejším vlhkém prostředí ve společnosti habru obecného, javorů mléče a klenu a lip znamenitě daří. Nejcennější dřeviny se nacházejí u nově zřízeného tanečního parketu s restaurací. Představme si však i ty dřeviny, které zvyšují dendrologickou hodnotu parku. Patří mezi ně jedle Veitchova, poléhavý tis červený, nažloutlý zerav západní, borovice vejmutovky, borovice černá. Z listnáčů potom kromě již zmíněného buku červenolistého i líska turecká, platan javorolistý, sloupovitý dub letní, jasan pensylvánský, liliovník tulipánokvětý a další. Z keřů jsou významné pestrolistá svída bílá, hlošina stříbrná, mamota širokolistá, klokoč zpeřený a j.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Borovice vejmutovka (Pinus strobus) je jedna z nejcennějších dřevin Spojených států a Kanady. Poskytuje měkké, snadno štípatelné dřevo, používané především jako palivové, v sirkárnách a při výrobě beden. V Evropě se pěstuje jako okrasný strom od roku 1705. U nás se poprvé začala pěstovat roku 1812 v Hluboši. České jméno vejmutovka obdržela podle lorda Weymutha, který si začal poprvé všímat jejich užitečných vlastností na svých statcích v Severní Americe.

Borovice černá (Pinus nigra) je důležitou náhradní lesní dřevinou, která se vysazuje zvláště na exponovaná suchá a teplá místa a pro oblasti ohrožené průmyslovou činností. Její dřevo je v jižní Evropě hospodářsky významné, přestože je silně sukovité a pryskyřičnaté. V kultuře je vedena od roku 1759.

Habr obecný (Carpinus betulus) Habrové dřevo je šedobílé, čisté, matné bez tmavého jádra. Pro svou houževnatost a tvrdost se dřevo habru využívalo na výrobu nástrojů hoblíků, držadel, dřevěných šroubů a do mechaniky klávesových nástrojů ? kladívka. Habr snáší seřezávání, proto se používá např. do tvarovaných živých plotů i velkých živých stěn v barokních zahradách a parcích.



Aktualizováno ( Neděle, 22 leden 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template