Významné zámecké parky Opavska

Významné zámecké parky na Opavsku Opavsko je region s bohatou historií a kulturou, která se odrážela nejen v architektuře bohatých sídel, ale také v začlenění staveb do krajiny a úpravy jejich bezprostředního i širšího okolí do podoby okrasných zahrad nebo krajinářských parků.

Tato historická tradice se promítá do dnešních dnů vysokou koncentrací zámeckých parků, městských parků, sadů a okrasných zahrad. Například kolem zámku v Hradci nad Moravicí byl již v roce 1796 na místě stržených pevnostních hradeb a zasypaných příkopů zároveň s přestavbou zámku založen šlechtickým rodem Lichnovských jeden z prvních anglických parků na území Čech, Moravy a Slezska. Nejimpozantnějším dojmem na nás zapůsobí anglický park v Šilheřovicích, který od r. 1846 patřil bohatému rodu Rotschildů, za jejichž panství došlo k rozšíření a zkvalitnění parku, jehož kompoziční základ lze bez jakékoliv nadsázky srovnávat s nejhodnotnějšími přírodně krajinářskými parky v Anglii.

Přírodně krajinářský styl ve střední Evropě rozvinul kníže Herrmann Ludwig Heinrich von Pückler-Muskau (1785-1871), romantický dobrodruh a spisovatel, přezdívaný Semilasso, který neváhal investovat celé své jmění a ještě se zadlužit při realizaci krajinářských úprav na svých panstvích Muskau a Branitz v dnešním Německu. Vycházel z tvorby velikánů anglické přírodně krajinářské školy jakými byli Lancelot "Capability" Brown (1716-1783) a Humprey Repton (1752-1818). Jeho velkým obdivovatelem a přítelem byl kníže Felix Lichnovský z Hradce. Tvorba Pücklera a jeho žáka Eduarda Petzolda silně ovlivnila charakter přírodně krajinářských parků ve Slezsku.

K nejromantičtějším parkům bezesporu patří zámecký park v Raduni, který je odborníky právem řazen k nejmalebnějším parkům Slezska pro jedinečné využití přirozené konfigurace terénu, vegetace a vodních ploch. Je to vskutku zelený klenot 19. století. Rovněž zámecký park v Kravařích okouzlí návštěvníky malebnou modelací vodních ploch propojených strouhou a solitérami letitých dubů, pamětníků zdejších událostí z 18. století. Nelze pominout parky s krásnou kompozicí bohatého sortimentu dřevin v Kyjovicích, na Štemplovci nebo světově známé Arboretum Nový Dvůr. Kdysi slavný zámek v Dobroslavicích byl na sklonku II. Světové války zbořen a rozsáhlý park kolem něj z části zabrán pro rodinnou zástavbu.

Pravidelné úpravy zámeckých zahrad se zachovaly jen z části, ojediněle jsou rekonstruovány a stěží lze očekávat návrat jejich původní impozantní krásy. Empírová oranžérie s pravidelnou zahradou v Raduni, která se nedávno zaleskla v původní podobě, byla součástí pravidelné úpravy parku, z části obnoveného v roce 2002. Také v Dolních Životicích byla znovu vystavěna oranžérie a vybudován náznak pravidelného parteru. Z Růžové zahrady v Šilheřovicích je nyní doslova torzo, ale pravidelný parter ve Štáblovicích se v současnosti dočkal rekonstrukce. Před oranžérií v Kyjovicích, která dnes slouží jako tělocvična, najdeme už jen stopy po kdysi pravidelné úpravě zahrady. Stejně marné je hledat italskou zahradu v areálu zahradnictví v Hradci nad Moravicí.

Dagmar Kůrečková