Zámecký park Neplachovice

V roce 2007 oslaví obec Neplachovice, která se nachází nedaleko soutoku Heraltického potoka s řekou Opavou, 750 let svého trvání. První zmínka o obci je z roku 1257 a souvisí se zdejší farou, kterou v té době spravoval řád německých rytířů. Při dělení Opavska v roce 1377 patřilo panství Jarošovi z Neplachovic. Po několika dalších majitelích připadla obec v polovině 16. století Lichnovským z Voštic, kteří přestavěli tvrz na zámek. Ten byl však pruským vojskem zničen v roce 1778. Po dalších majitelích dala nový zámek v empírovém stylu vystavět v letech 1833-1834 Marie Elgerová z Eichbergu a v té době byl u zámku založen i přírodně krajinářský park. Zámek je umístěn přibližně ve středu protáhlého obdélníku. Celý areál, navazující na les vysazený v roce 1910, doplňoval velký skleník i zimní zahrada.

Ty byly zlikvidovány v roce 1956. Před zámkem jsou repliky dvou barokních soch z 1. poloviny 18. století. Bohyně polní úrody Ceres a bohyně jara a květin flora s náručí plnou květů. To je ta vzdálenější od staré lípy srdčité před schodištěm do zámku.

Mezi dřevinami u průčelí zámku jsou především keře, jako hlošina stříbrná, šácholán Soulangeův, nad kterými rozkládá své větve škumpa orobincová.

Na krásný park v Neplachovicích vzpomínají bývalí žáci měšťanské školy, která byla v té době v prostorách zámku. Dnes již univerzitní profesoři Vítězslav Bičík, působící na universitě v Olomouci a jeho kamarád Jan Klein, rodák ze Štemplovce, který nyní působí na univerzitě v Pensylvánii, vzpomínají také s láskou na svého učitele Karla Kousala. Nasměroval je do tajů královny věd - biologie. Ve vzpomínkách jim utkvěly výstavky rostlin rostoucích v parku a v okolí školy, vystavených ve zkumavkách na chodbě školy. Společná pozorování mladých přírodovědců v parku, který doznal od té doby velké změny, byly základem jejich současných úspěchů na poli světové vědy.

Zajímavosti o dřevinách

Lípa srdčitá (Tilia cordata) je považována za český národní strom. J. Kollár přijal lípu za symbol slovanské vzájemnosti. Stala se symbolem českého národa - její ratolest je na prezidentské standartě. Lipový květ (Flos tiliae) je cennou drogou ? obsahuje silice, glykosidy a další látky a užívá se při infekčních a horečnatých onemocněních, při onemocnění ledvin a močového měchýře. Lipové dřevo je vyhledávané prořezbářské a truhlářské práce.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je často vysazována jako strom parkový a v uličních stromořadích. V kultuře je vedena již odedávna. Lípové dřevo je světlé a měkké a využívá se v řezbářství. Lýko je houževnaté a pevné. Před zavedením umělých hmot bylo s oblibou používáno jako pletivo.

Škumpa orobincová (Rhus typhina) se v Evropě pěstuje asi od r. 1629. V Čechách byla jako první zaznamenána v Praze r. 1835. Pojmenování tohoto rodu vychází z řeckého rheein -téci. Při poranění vytéká z kůry latex, který rostlina obsahuje. V Severní Americe se listy využívaly v koželužství, protože obsahují hodně tříslovin. Červené plody, které jsou také bohaté na třísloviny se užívaly k zesílení octa. Proto se tato dřevina ve starším pojmenování označuje také jako škumpa ocetná.