Template
Template Template
Template Středa, 11 prosinec 2024 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Pátek, 17 červenec 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
1. Slovo úvodem
2. Významné zámecké parky na Opavsku
3. Městské parky v Opavě
4. Městské sady
5. Dvořákovy sady
6. Sady Svobody, Křížkovského sady
7. Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady
8. Arboretum Nový dvůr
9. Zámecký park v Hradci nad Moravicí
10. Zámecký park Šilheřovice
11. Zámecký park Kravaře
12. Zámecký park Raduň
13. Zámecký park Kyjovice
14. Zámecký park Dobroslavice
15. Zámecký park Chuchelná
16. Zámecký park Štemplovec
17. Zámecký park Velké Heraltice
18. Zámecký park Neplachovice
19. Zámecké parky Dolní Životice, Štáblovice
20. Zámecké parky Jezdkovice, Stěbořice
21. Zámecké parky Litultovice, Hlavnice
22. Zámecké parky Loděnice, Mladecko
23. Zámecké parky Dolní Benešov, Velké Hoštice
24. Zámecké parky Oldřišov, Albertovec, Bolatice, Hrabyně
25. Zámecký park Radkov - Dubová
26. Zámecké parky Melč, Klokočov
27. Parkové a zahradní keře
28. Borky a listy dřevin
29. Poznávejte dřeviny podle plodů
30. Slovníček odborných pojmů
31. Rejstřík vyobrazených dřevin
32. Prameny
33. Publikace ke stažení v pdf

Zámecký park Chuchelná

  14_chuchelna_20090810_1375494431   

Obec patřila původně panství Bořutínskému. Po vystřídání několika majitelů koupil v roce 1611 panství Bernard Lichnovský z Voštic. Lichnovským patřilo panství až do konce druhé světové války jen s krátkým přerušením, kdy panství náleželo Skrbenským z Hřiště. Zámek v Chuchelné se skládá ze dvou budov. Nápis "Carolus Maxmilianus Lichnovský XV Decembri MDCLXX", který je umístěn na čelní stěně hlavní budovy dokumentuje dobu jejího vzniku. Budova byla v pozdější době přestavována a podle jejího vzhledu se dá usuzovat na druhou polovinu 19. století. Návštěvníka zaujme pseudogotická věž z lomového zdiva. Druhá budova, zvaná "Dům kavalírů" byla postavena v roce 1853 a sloužila k ubytování hostů na zámku. Mimo areál zámecké zahrady, která je obehnána zdí s červených cihel, stojí u malé vodní nádrže cihlová pseudogotická kaple s hvězdicovým půdorysem, která sloužila jako hrobka rodu Lichnovských.


Průvodce parkem

V zámku sídlí rehabilitační ústav, jehož pacienti mají možnost využívat příjemné prostředí parku k léčení a relaxaci. Těm, kteří se zajímají o přírodu, nabízí park i poučení o dřevinách. Některé dřeviny jsou opatřeny jmenovkami. V parku se v souvislých porostech podél zdi nacházejí naše běžné druhy jako lípy, duby, habry, trnovníky. Nepůvodní jsou vysázeny v prostorách uvnitř parku. Než začnete obdivovat hned za bránou červenolistý buk, určitě vás vpravo za vrátnici zaujme svými květy keř mamota širokolistá. Přijďte uprostřed května. Právě v této době je v plném květu. V blízkosti kamenné věže rostou jírovce maďaly a borovice vejmutovka. Nedaleko odtud jedlovec kanadský s drobnými šiškami a poněkud dále rozkládá své větve krásný liliovník tulipánokvětý, paořech jasanolistý, červený javor dlanitolistý, červenolistá ruj vlasatá, hortenzie latnatá aj. Ze vzácnějších dřevin zde rostou katalpa trubačovitá, ořešák černý, lípa řapíkatá a další. Z keřů potom různobarevně kvetoucí pěnišníky.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) je ve své domovině hospodářskou dřevinou. Dřevo tohoto stromu je měkké, ale trvanlivé, kůra se pro obsah tříslovin používala k tříslení. V Evropě se využívají jen jako parkové stromy. Slovo tsuga je japonského původu, které označuje buk. Semena jedlovce kanadského byla do Evropy dovezena P. Collinsonem už roku 1736. U nás byla vysazena až roku 1812 do Hluboše.

Mamota širokolistá (Kalmia latifolia) Tento vřesovištní keř patří snad k nejkrásnějším kvetoucím stálezeleným keřům našeho klimatu. Pochází z jihovýchodních oblastí USA a výše položených částí Asie, kde se vyskytuje jako hojný podrost vyšších stromů.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
je většinou strom s hlubokou rozpukanou borkou, ceněný včelaři jako významná medonosná rostlina. Původem je ze Severní Ameriky. Poprvé byl v Evropě zasazen v Jardin des Plantes v Paříži Vespasianem Robinem (1579-1662), synem Jeana Robina (1550-1629). Jean Robin byl královskýmzahradníkem Jindřicha III., Jindřicha IV. a Ludvíka XIII. a přivezl první akát z Virginie v letech 1600-1601. Robinův akát byl vysazen mezi léty 1630-1638. V 18. stol. u nás vysazovány akátové aleje. Pod stromy časem mizí původní květena. Trnovník obsahuje v kůře toxalbumin robin, porušující tkáně a paralyzující nervovou soustavu.



Aktualizováno ( Neděle, 22 leden 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template