Zámecký park Chuchelná

Obec patřila původně panství Bořutínskému. Po vystřídání několika majitelů koupil v roce 1611 panství Bernard Lichnovský z Voštic. Lichnovským patřilo panství až do konce druhé světové války jen s krátkým přerušením, kdy panství náleželo Skrbenským z Hřiště. Zámek v Chuchelné se skládá ze dvou budov. Nápis "Carolus Maxmilianus Lichnovský XV Decembri MDCLXX", který je umístěn na čelní stěně hlavní budovy dokumentuje dobu jejího vzniku. Budova byla v pozdější době přestavována a podle jejího vzhledu se dá usuzovat na druhou polovinu 19. století. Návštěvníka zaujme pseudogotická věž z lomového zdiva. Druhá budova, zvaná "Dům kavalírů" byla postavena v roce 1853 a sloužila k ubytování hostů na zámku. Mimo areál zámecké zahrady, která je obehnána zdí s červených cihel, stojí u malé vodní nádrže cihlová pseudogotická kaple s hvězdicovým půdorysem, která sloužila jako hrobka rodu Lichnovských.

Průvodce parkem

V zámku sídlí rehabilitační ústav, jehož pacienti mají možnost využívat příjemné prostředí parku k léčení a relaxaci. Těm, kteří se zajímají o přírodu, nabízí park i poučení o dřevinách. Některé dřeviny jsou opatřeny jmenovkami. V parku se v souvislých porostech podél zdi nacházejí naše běžné druhy jako lípy, duby, habry, trnovníky. Nepůvodní jsou vysázeny v prostorách uvnitř parku. Než začnete obdivovat hned za bránou červenolistý buk, určitě vás vpravo za vrátnici zaujme svými květy keř mamota širokolistá. Přijďte uprostřed května. Právě v této době je v plném květu. V blízkosti kamenné věže rostou jírovce maďaly a borovice vejmutovka. Nedaleko odtud jedlovec kanadský s drobnými šiškami a poněkud dále rozkládá své větve krásný liliovník tulipánokvětý, paořech jasanolistý, červený javor dlanitolistý, červenolistá ruj vlasatá, hortenzie latnatá aj. Ze vzácnějších dřevin zde rostou katalpa trubačovitá, ořešák černý, lípa řapíkatá a další. Z keřů potom různobarevně kvetoucí pěnišníky.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) je ve své domovině hospodářskou dřevinou. Dřevo tohoto stromu je měkké, ale trvanlivé, kůra se pro obsah tříslovin používala k tříslení. V Evropě se využívají jen jako parkové stromy. Slovo tsuga je japonského původu, které označuje buk. Semena jedlovce kanadského byla do Evropy dovezena P. Collinsonem už roku 1736. U nás byla vysazena až roku 1812 do Hluboše.

Mamota širokolistá (Kalmia latifolia) Tento vřesovištní keř patří snad k nejkrásnějším kvetoucím stálezeleným keřům našeho klimatu. Pochází z jihovýchodních oblastí USA a výše položených částí Asie, kde se vyskytuje jako hojný podrost vyšších stromů.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
je většinou strom s hlubokou rozpukanou borkou, ceněný včelaři jako významná medonosná rostlina. Původem je ze Severní Ameriky. Poprvé byl v Evropě zasazen v Jardin des Plantes v Paříži Vespasianem Robinem (1579-1662), synem Jeana Robina (1550-1629). Jean Robin byl královskýmzahradníkem Jindřicha III., Jindřicha IV. a Ludvíka XIII. a přivezl první akát z Virginie v letech 1600-1601. Robinův akát byl vysazen mezi léty 1630-1638. V 18. stol. u nás vysazovány akátové aleje. Pod stromy časem mizí původní květena. Trnovník obsahuje v kůře toxalbumin robin, porušující tkáně a paralyzující nervovou soustavu.