Template
Template Template
Template Úterý, 13 listopad 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Slovníček

 
 

Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


B
Ve slovníku existuje 24 položek.
Strany: 1
Výraz Definice
barokSloh 17. a 18. století, vyrůstající jako reakce na renesanci a její pozdní fázi manýrismus.
 
bentosSoubor organizmů žijících na dně ve sladkých vodách limnobentos.
 
bez černý Sambucus nigra Bez černý (Sambucus nigra) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody jsou mírně jedovaté, sušením se tato vlastnost ztrácí.  Všechny části rostliny mají léčivé účinky a v minulosti se s nimi léčilo téměř všechno, výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu. Moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o plody a květy. Ty kvetou v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Mají žlutavou barvu  někdy bílou, někdy odstín slonovinové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Soukvětí je chocholkovatý mnohoramenný "vrcholík!. Lidé ho obalovali a smažili podobně jako květák. Květy obsahují glykozity, aromatické oleje, tříslovinu, slizovité látky a některé kyseliny. Odvar ze sušených květů je močopudný a podporující pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel. Z květů se kvašením dá připravit osvěžující limonáda. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíván jako chuťové korigens. Plody bezu jsou černé kulaté peckovice a šťáva lisovaná z plodů se dlouho používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu. Plody obsahují i organické kyseliny, cukr a vitamíny A a C, celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám. Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklaného nervu. Čerstvé plody mají projímavý účinek, naopak sušené se používají proti průjmům. Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznáší nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny. Bez dříve rozšiřovali i lidé, vysazovali ho ve svém okolí v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili že zahání dobytčí mor. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech, na rumištích a má rád půdu bohatou na dusík. Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů - fujar a i na výrobu různých píšťalek. V neposlední řadě se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání. Vědecká klasifikace: Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: štětkotvaré (Dipsacales) Čeleď: bezovité (Sambucaceae) Rod: bez (Sambucus)   Informace čerpány z wikipedia .
 
biocenóza

Biocenóza (společenstvo) je soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu , existují mezi nimi určité vztahy.

Struktura biocenózy:

 
biocentrumčást krajiny, která svou rozmanitostí a příhodnými podmínkami a ekologickou rozmanitostí umožňuje výskyt přirozených biocenóz.
 
biocidObecně látka používaná k hubení, tlumení nebo omezování růstu škodlivých organismů ve všech oblastech lidské činnosti.
 
biodiverzitaRozmanitost, různorodost biotických složek systému.
 
bioindikátoryŽivé organismy, jejíž výskyt svědčí o přítomnosti některého faktoru na stanovišti (např. bez černý nebo kopřiva dvoudomá na půdách bohatých dusíkem, vřes obecný na půdách kyselých nebo lišejníky, které jsou citlivé na znečištění ovzduší oxidem siřičitým (SO2).
 
biokoridorlineární úsek krajiny (vodní toky, stromořadí atd.) s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra a vytváří územní systém ekologické stability
 
biomSoubor podobných ekosystémů na větší části zemského povrchu, v pásmech nebo oblastech s podobným charakterem rostlinného porostu i typickými živočichy; např. tundra, tajga, listnatý les, oceány apod.
 
biosféraCelá svrchní část povrchu zemského osídlena živými organismy. Ekosystém nejvyššího řádu se všemi živými organismy na povrchu Země a jejich vnějším prostředím.
 
biotickýŽivotný, mající život.
 
biotop

Biotop neboli stanoviště je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody - biotou. Můžeme ho chápat jako společné prostředí určitých složek biocenózy, tedy soubor všech vlivů, které vytvářejí životní prostředí všech zde žijících organismů.

Informace čerpány z wikipedia.

 
Blatouch bahenní

Caltha palustris

Blatouch bahenní (Caltha palustris) je bylina rostoucí na podmáčených stanovištích od nížin do hor.

Blatouch bahenní je vytrvalá bylina s přímou, někdy vystoupavou kořenící lodyhou. Dorůstá výšky 30 až 50 cm, výjiměčně dosahuje 1 m. Dolní listy jsou řapíkaté, horní až přisedlé. Čepele listů jsou srdčité až okrouhlé, pilovité. Květy mají žlutou barvu. Rostlina je mírně jedovatá.

Kvete od dubna do června. Květy jsou leskle žluté, pětičetné, nerozlišené na kalich a korunu. Plodem je mnohosemenný měchýřek. Rostlina je chráněna.Patří do čeledi pryskyřníkovitých.

Občas se pěstují jako okrasné rostliny plnokvěté kultivary, někdy i s květy zabarvenými do oranžova. V minulosti se sušená nať (Herba calthae palustris) používala jako močopudný prostředek a projímadlo. Dnes se využívá jen omezeně a to v homeopatických prostředcích.

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
  • Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
  • Čeleď: čemeřicovité (Helleboraceae)
  • Rod: blatouch (Caltha)

Blatouch bahenní - Caltha palustris
 
Bobr evropský

Castor fiber

Bobr evropský Castor fiber je velký zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je velmi přizpůsoben vodnímu životu, rád si staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. 

Bobr evropský má hmotnost až 30 kg, po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Její hustota je 300 chlupů na mm2. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zádních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, které tak může ve vodě plně využívat. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut. Dovede uchopovat předměty. Má pátý částečně protistojný prst na předních končetinách, čehož využívá při stavbě svého obydlí. 

Bobr evropský se živí bylinami, ale také lýkem a větvičkami topolu a vrby. Nevadí mu však ani kůra stromů, jiné dřeviny a nepohrdne ani úrodou kukuřičného nebo řepného pole. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívá pro nahromadění potravy na zimu. 

Po 107denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2 - 5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a letošními+loňskými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii. 

Bobři jsou aktivní po celý rok, nemají zimní spánek. Nejvyšší věk je cca 35 let. Nejčastěji kácejí kmeny s průměrem 5-8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru. 

Bobr evropský neužívá stromů jen k potravě. Když si nemůže udělat obydlí v podzemí, může strom pokácet a použít jej jako základ svého hradu (2,5 m vysokého a 3 m širokého), který tvoří hráz na potoce nebo řece, kde se rozhodl usídlit. Ze svého hradu vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Jejich práce má i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáky. Obecně jim vyhovují místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: Živočichové (Animalia)
  • Kmen: Strunatci (Chordata)
  • Třída: Savci (Mammalia)
  • Řád: Hlodavci (Rodentia)
  • Čeleď: Bobrovití (Castoridae)
  • Rod: Bobr (Castor)
  • Druh: Bobr evropský (Castor fiber) 
 
bobulePlod s dužnatým oplodím pozůstává pouze z dužnatých, většinou šťavnatých částí pletiva.
 
Bohuslav Beneš Bohuslav Beneš (1943-2003) Narodil se v Náchodě. Po vystudování PřF UK nastoupil v roce 1965 na zoologické oddělení tehdejšího Slezského muzea. Systematicky budoval sbírkové fondy. Byl nejvýznamnějším spolutvůrcem základní expozice SZM, která byla otevřena v r. 1981. Hodnotné jsou výsledky jeho terénních prací zaměřených na výzkum ptáků a savců Slezska.
 
böllingPřechodné zvýšení teploty v období nejmladšího geologického období pleistocénu - dryasu. 
 
boreálTeplejší a sušší období ve středním holocénu.
 
borkaVrchní odumřelá zkorkovatělá vrstva pletiv na povrchu kmene, větví i kořenů, kůra.
 
brachyblastTrvale zkrácená postranní větévka s listy nebo i s květy.
 
břehové porostyZbytky původně lužních lesů podél vodních toků (vrby, olše, topoly, jasany, javory), zpevňují břehy, chrání před záplavami, zlepšují mikroklima, snižují výpar vody, jsou refugiem živočichů, mají krajinotvorný i estetický význam.
 
broderieOrnamentální výplně parteru v podobě stylizovaných rostlin ve francouzském parku nejčastěji se využívá nízký tvarovaný buxus (zimostráz), první výskyt broderového parteru se udává po roce 1582 na francouzském zámku Anet.
 
byssové vláknoHedvábí vylučované zvláštní žlázou na břišní straně nohy u mlžů.
 


Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


 
Template
Template Template Template
Template Template