Template
Template Template
Template Středa, 11 prosinec 2024 Template

Přihlášení

 
Template
Slovníček

 
 

Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


L
Ve slovníku existuje 20 položek.
Strany: 1
Výraz Definice
Ladislav KempnýLadislav Kempný (1909) Entomolog a ornitolog se širokými zájmy se narodil v Hrabyni. Po vystudování filosofické fakulty v Brně vedl již v roce 1949 zoologický referát tehdejšího Slezského studijního ústavu, který byl založen za účelem pozvednutí vědeckého výzkumu českého Slezska.  Se svými spolupracovníky prováděl rozsáhlé terénní výzkumy entomofauny  Slezska.
 
laločnatý listČepel listu je rozdělena do několika laloků.
 
Lamperta planeriMihule potoční
 
lataSložené hroznovité květenství s dlouhým hlavním vřetenem, zakončeným květem, s postranními větvemi na bázi nejdelšími, k vrcholu květenství postupně kratšími.
 
Lathraea squamaria

Podbílek šupinatý

Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria Linné) je nezelená parazitická bylina z čeledi krtičníkovitých parazitující na kořenech převážně listnatých stromů, méně na kořenech jehličnanů.

  • Vytrvalá, až 25 cm vysoká, nezelená bylina, rostoucí až z 50 cm dlouhého, masitého oddenku pokrytého bílými šupinani.
  • Lodyha je přímá, dužnatá, narůžovělá nebo bílá.
  • Šupinovité lístky jsou narůžovělé.
  • Drobné, trubkovité, krátce stopkaté, světle nachové květy tvoří jednostranný hrozen.
  • Kvete v březnu až květnu.
  • Plodem je tobolka.
 
Podbílek šupinatý roste ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích, zejména podél lesních potoků.
 
Podbílek šupinatý obsahuje jedovaté glykosidy.
 
 
Vědecká klasifikace:
  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
  • Řád: krtičníkotvaré (Scrophulariales)
  • Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae)
  • Rod: Podbílek (Lathraea )
Podbílek šupinatý - Lathraea squamaria
 
lenticelaDrobné okrouhlé až protáhlé bradavičky na povrchu větví a kmene, umožňující výměnu plynů mezi vnitřními pletivy a vnějším prostředím.
 
letorostVětévka dřeviny vyrostlá v jednom vegetačním období.
 
lichozpeřený listJe složen z lichého počtu lístků, přisedajících ke společnému vřeteni.
 
ligninZákladní součást dřevní tkáně, dřevovina.
 
Lilie zlatohlávek

Lilium martagon

Liliovité (Liliaceae Juss. s. str.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales). 

Liliovité - jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, převážně s cibulemi, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Mladé stonky se v uzlinách snadno nelámou. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé (jen výjimečně vstřícné nebo v přeslenech), uspořádané nejčastěji spirálně, s listovými pochvami nebo bez nich. Listy zpravidla dobře vyvinuty, vzácně jsou redukované. Čepele listů jsou celokrajné, ploché, žlábkovité, svinuté nebo oblé, čárkovité až kopinaté, nebo někdy vejčité, žilnatina je souběžná. Jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v hroznech, latách nebo okolících. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen. Květy jsou pravidelné nebo vzácněji trochu nepravidelné, pokud nepravidelné, potom jsou souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vzácně okvětí rozlišeno na kalich a korunu, okvětní lístky jsou volné, různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, blizna 1 nebo 3, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka. 

 Lilie zlatohlávek - Lilium martagon

 

 

 
Lilium martagon

Lilie zlatohlávek

Liliovité (Liliaceae Juss. s. str.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales). 

Liliovité - jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, převážně s cibulemi, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Mladé stonky se v uzlinách snadno nelámou. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé (jen výjimečně vstřícné nebo v přeslenech), uspořádané nejčastěji spirálně, s listovými pochvami nebo bez nich. Listy zpravidla dobře vyvinuty, vzácně jsou redukované. Čepele listů jsou celokrajné, ploché, žlábkovité, svinuté nebo oblé, čárkovité až kopinaté, nebo někdy vejčité, žilnatina je souběžná. Jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v hroznech, latách nebo okolících. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen. Květy jsou pravidelné nebo vzácněji trochu nepravidelné, pokud nepravidelné, potom jsou souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vzácně okvětí rozlišeno na kalich a korunu, okvětní lístky jsou volné, různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, blizna 1 nebo 3, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka. 

 Lilie zlatohlávek - Lilium martagon

 

 
limnické sedimentyUsazeniny, které vznikly ve vnitrozemských sladkých jezerních vodách, na složení se nepodílejí uloženiny mořského původu.
 
Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

Lípa velkolistá, příp. širolistá, (Tilia platyphyllos Scop.) je statný strom dosahující výšky přes 25 m, za určitých podmínek však může růst též jako keř. Hodně se podobá lípě malolisté, se kterou se často kříží. Čisté jedince lze rozeznat podle barvy chmýří v úhlech žilek ? u lípy malolisté je rezavé, u lípy velkolisté bělavé. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris Hayne, syn. Tilia europaea L. p.p.) a může vypadat různě. Obecně lze říci, že lípa velkolistá má větší květy i plody než malolistá. Zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy malolisté nelze v prstech zmáčknout, je mnohem více dřevnatý a žebernatý.

 

Rozšíření:

Lípa velkolistá roste přirozeně v Z, střední a JV Evropě, izolovaně v J Švédsku, na Kavkaze a v Malé Asii. V České republice ji můžeme vidět zejména v listnatých lesích od nížin až do nižších horských poloh. Je to typický druh suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), vzácně jako příměs bučin.

 

Význam:

Pokud jde o její užití, platí v podstatě totéž, co u lípy malolisté. Čaj z květů lípy malolisté i velkolisté se užívá jako prostředek proti nachlazení, často v kombinaci s medem. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
  • Řád: slézotvaré (Malvales)
  • Čeleď: lipovité (Tiliaceae)
  • Rod: lípa (Tilia)
  • Binomické jméno Tilia platyphyllos 
 
litorálníPobřežní pásmo na okrajích vodních nádrží, obvykle zarostlé vyššími vodními rostlinami. Je vymezeno hloubkou vody prosvětlenou slunečním zářením.  Dělí se na a) sublitorál, vymezený nízkou letní hladinou vody, b) eulitorál, v němž dochází k velkému kolisání vodní hladiny během roku, c) epilitorál, kde půda již není přeplavována vodou, nejvyšší pásmo.
 
litotelmaMalé vodní nádrže. Trvalé nebo periodické se specializovanými rostlinami, zejména sinicemi a řasami a živočichy. V tůních vznikajících na jaře a vysýchajících počátkem léta mají živočichové krátký generační cyklus. Vyschnutí přetrvávají v diapauze některého stadia (perloočky, létající brouci, ploštice, žábronožky, listonozi apod.). Drobné periodické nádržky vznikající v dutinách stromů, v pařezech se nazývají denrotelmy.Ve skalních dutinách hovoříme o litotelmách. V listových pochvách, zejména bromélií v tropech jsou fytotelmy, kde je dosti bohatá zvířena (stromové žáby a jejich pulci, hmyz a jiní bezobratlí).
 
lokalitaNaleziště, místo výskytu na zemském povrchu.
 
Lubomír RychtarIng. Lubomír Rychtar (1959) Rodák z Opavy ukončil studia na zahradní a krajinné architektuře brněnské VŠ zemědělské v Lednici na Moravě v roce 1985. Je autorem realizovaných rekonstrukcí zámeckých parků v Hradci nad Moravicí, Raduni, Kravařích, Šilheřovicích. Podle jeho projektů se rekonstruují parky tvořící prstenec městských parků v Opavě, Komenského sady v Ostravě i Karlově Studánce. Navrhl anglický park v okolí vodní nádrže Hostivař v Praze na ploše 200 ha.
 
lusksuchý, pukavý plod, vzniklý z jednoho plodolistu, pukající dvěma chlopněmi ve dvou švech
 
lužní lesJe podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.
 
lýkoFloem.
 


Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


 
Template
Template Template Template
Template Template