Template
Template Template
Template Úterý, 13 listopad 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Slovníček

 
 

Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


K
Ve slovníku existuje 27 položek.
Strany: 1
Výraz Definice
Kakost hnědočervený

Geranium phaeum

Kakost hnědočervený - Geranium phaeum

 

 
karbonJe geologickým útvarem prvohor. Počátek karbonského útvaru se klade 354 miliónů.
 
karotenčervené nebo oranžové barvivo obsažené hlavně v rostlinných tkáních (npř. v mrkvi, ovoci a v některých listech dřevin) vzniká z něho vitamin A
 
karotenoidSkupina přirozených žlutých až červených organických barviv rozpustných v tucích, obsažených např. v rostlinách.
 
kárové údolíÚdolí vytvořené ledovcovou činností.
 
kioskZahradní pavilon bizarního vzhledu, převzatý z turecké architektury.
 
klasJednoduché hroznovité květenství s přisedlými květy.
 
klimaPodnebí, dlouhodobý režim počasí (meteorologických prvků) na určitém místě zemského povrchu.
 
klimaxKonečné stadium sukcese rostlinného společenstva s příslušnou biocenózou, mající obvykle největší druhovou diverzitu, nejvíc potravních vazeb, proto i největší rovnovážnou stabilitu, produkci i nejekonomičtější koloběh látek a jednosměrný tok energie.
 
kloakaJe zvířecí orgán, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava.
 
Knotovka červená

Melandrium rubrum

 Knotovka červená - Melandrium rubrum

 

 
Kokořík mnonokvětý

Polygonatum multiflorum

Kokořík (Polygonatum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi konvalinkovité (Convallariaceae). Někteří autoři ho však řadí do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.), jiní do čeledi listnatcovité v širším pojetí (Ruscaceae s.l.). 

Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, vzácně epifyty s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté, střídavé, vstřícné nebo v přeslenech. Čepele jsou nejčastěji čárkovité, kopinaté nebo vejčité. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých květenstvích, vyrůstajících z úžlabí listu, jedná se o chocholíky, okolíky nebo hrozny. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, které jsou do poloviny nebo ještě více srostlé v okvětní trubku. Tyčinek je zpravidla 6, většinou zčásti srostlé s okvětní trubkou. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plod je dužnatý, jedná se o bobuli, za zralosti modré až černé nebo červené barvy. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: jednoděložné - (Liliopsida)
  • Řád: liliotvaré (Liliales)
  • Čeleď: konvalinkovité (Convallariaceae)
  • Rod: Kokořík (Polygonatum)

 Kokořík mnonokvětý - Polygonatum multiflorum
 
Konvalinka vonná

Convallaria majalis

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je vytrvalá jedovatá rostlina z čeledi konvalinkovité. Je rozšířena po celé Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, v Malé Asii a odpovídajících oblastech Asie až po Čínu a Japonsko a v Severní Americe. Jako okrasná rostlina se pěstuje i leckde mimo tyto oblasti. 

Vytrvalá až 20 cm vysoká jedovatá bylina s plazivým větveným oddenkem.

Listy zpravidla dva (vzácně 3), jsou jednoduché, řapíkaté, dole s pochvovitými šupinami, elipsovitě šupinaté, celokrajné a lysé.

Kvete v květnu až červenci. Květy vyrůstají v řídkém jednostranném hroznu neseném na přímém stvolu. Jsou krátce stopkaté, nicí a vonné. Okvětí je bílé nebo nažloutle zarůžovělé, složené ze 6 srostlých okvětních lístků, je kulatě zvonkovité, s šesti odstálými až ohnutými cípy.

Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3), gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.

Plodem jsou jedovaté jasně červené 2-6 semenné bobule. 

Jde o v České republice chráněnou rostlinu rostoucí od nížin do hor ve světlých lesích a křovinách a na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. 

K otravě může dojít žvýkaním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšeným močením a omámenost, závratěmi nebo křečemi. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem. 

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) má v zemi dužnaté oddenky, kterými se ve vhodných podmínkách rozšiřuje do svého okolí. Nejraději má kyselejší hlinitopísčité půdy v polostínu. Rozmnožuje se dělením trsů, což v praxi vypadá tak, že příslušný trs opatrně vyryjeme ze země a rukama rozlámeme na několik dílů tak, aby každý konec oddenku (puk) měl dostatečné množství kořínků. Ty pak opět zasázíme na nové místo. Nejvhodnější termín je včasný podzim (září), v nejhorším i později, pokud vydrží bezmrazé a vlhké počasí. V opačném případě je lépe zvolit časné jaro (únor - březen), kdy bývá zem dostatečně vlhká. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: jednoděložné (Liliopsida)
  • Řád: liliootvaré (Liliales)
  • Čeleď: konvalinkovité (Convallariaceae)
  • Rod: konvalinka (Convallaria)
 Konvalinka vonná - Convallaria majalis
 
Kopřiva dvoudomá

Urtica dioica

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka. 

Vzhled: 

Statná vytrvalá dvoudomá bylina dorůstající výšky 50?150 cm, výjimečně až 2 metrů. Lodyhy jsou přímé, nevětvené (pouze u vyšších rostlin se však v horní polovině větvit mohou). V zemi vytváří plazivý žlutavý oddenek. Listy jsou řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, špičaté a pilově zubaté. Kvete od června do října. Samčí květenství jsou latovitá, přímá a převislá, samičí klasovitá nebo hroznovitá a kratší, během květu přímá, odkvetlá nicí. Okvětí je zelenavé. Květy jsou jednopohlavné, zpravidla dvoudomé, výjimečně se vyskytují jednodomá uspořádání, v tom případě bývají květenství většinou jednopohlavná. plodem jsou vejčité nažky. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Dříve se mělo za to, že tyto žahavé chlupy obsahují kyselinu mravenčí, poslední výzkumy ale ukazují, že je to směs tří chemikálií ? histaminu na podráždění kůže, acetylcholin na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek.

Předchozí stručný popis nemůže být vyčerpávající už proto, že jde o velice proměnlivý druh nabývající mnoha rozličných forem. Díky tomu existuji samozřejmě i popisy mnoha vnitrodruhových taxonů na bázi poddruhů a variet, ovšem jejich hodnota je často značně pochybná. 

Význam: 

Kopřiva dvoudomá je sbírána jako léčivá rostlina velmi širokého použití. Za zdraví prospěšné se též považují pokrmy z ní připravené ? kopřivové polévky, saláty či špenáty. Jako důležité obohacení potravy se sekané listy kopřivy přidávají do potravy drůbeži. Je považována za přadnou rostlinu, ovšem podřadné kvality. Kopřiva je ovšem vnímána též jako nevítaný plevel na zahrádkách, na loukách poblíž chat a chalup či v příkopech. Pravidelný pokos ji ale celkem spolehlivě potlačuje. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: dvouděložné (Magnoliopsida)
  • Řád: kopřivotvaré (Urticales)
  • Čeleď: kopřivovité (Urticaceae)
  • Rod: Kopřiva (Urtica)
Informace čerpány z wikipedia .
 
kořenová čistírnaBiologické čistírny odpadních vod, kde se využívá rostlin s vysokými nároky na živiny. Jsou celoročně v provozu, vhodně začleněné do krajiny, vyžadují minimální technologické vybavení a minimální obsluhu.
 
Kosatec žlutý

Iris pseudocorus

 Kosatec žlutý - Iris pseudocorus

 

 
Kostival lékařský

Symphytum officinale

Kostival lékařský - Symphytum officinale

 

 
krajinářský parkAreál komponovaný volným, nepravidelným způsobem, respektujícím nebo napodobujícím přirozenou krajinu.
 
krajinný parkMimořádně rozlehlý přírodní park 19. století, spojující monumentální krajinné prostory dalekými průhledy.
 
Křídlatka japonská

Reynoutria japonica

Křídlatka japonská (Fallopia japonica, syn. Reynoutria japonica) je vytrvalá vysoká bylina s přímou dutou lodyhou. Listy jsou světle zelené, vejčité, na vrcholu zúžené. Kvete malými bílými kvítky uspořádaných do laty. Plodem je černá nažka. Jedná se o nepůvodní zdomácnělý druh, původně vysazovaný jako okrasná rostlina. Vytváří husté porosty, které vytlačují původní rostlinstvo. Je proto označována jako invazní druh. Její rychlý růst je však také předmětem zkoumání jejího možného využití pro energetiku, neboť vytváří velké množství biomasy. 

 

Vědecká klasifikace:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: zelené rostliny (Viridiplantae)
  • Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
  • Řád: rdesnotvaré (Polygonales)
  • Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae)
  • Rod: křídlatka (Reynoutria) 
 
křídloBlanité křídlo na semenu většiny nahosemenných.
 
Křivatec žlutý

Gagea lutea

Křivatec (Gagea Salisb.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovité v užším pojetí (Liliaceae). 

Jedná o vytrvalé pozemní byliny, s cibulemi. Některé druhy vytvářejí složené cibule s větším množstvím vedlejších cibulek. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou buď jen v přízemní růžici nebo v přízemní růžici i na lodyze, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité až nitkovité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, ve vrcholových chocholících, někdy až ve zdánlivém okolíku, vzácněji v hroznech. Pod kětenstvím bývají 2 lodyžní listy, které jsou někdy interpretovány jako listeny, dlší listeny jsou na bázi květních stopek. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které volné, většinou žluté až žlutozelené, jen vzácně jiných barev. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka, semena jsou velmi četná. 

V ČR roste asi 7 druhů z rodu křivatec (Gagea). Nejběžnější je křivatec žlutý (Gagea lutea), který vyhledává spíše vlhčí stanoviště. Naproti tomu křivatec rolní (Gagea villosa), který se vyznačuje chlupatými květními stopkami, roste na sušších stanovištích teplejších oblastí a patří k silně ohroženým druhům (C2). Křivatec český (Gagea bohemica) je také rostlina sušších stanovišť teplých oblastí, kvete velmi brzy na jaře, někdy i v zimě, pokud je mírná. Patří k silně ohrožené druhy (C2), křivatec český skalní (Gagea bohemica subsp. saxatilis) roste jen na střední Moravě, je kriticky ohrožený (C1). V listnatých lesích, nejčastěji v nížinách, roste křivatec nejmenší (Gagea minima). Křivatec luční (Gagea pratensis) roste na spíše sušších místech teplejších oblastí, stejně jako blízce příbuzný křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis), který se od křivatce lučního dosti těžko odlišuje. Křivatec nizoučký (Gagea pusilla) roste v ČR pouze dosti vzácně na výslunných stáních jižní Moravě. 

Křivatec žlutý - Gagea lutea

 

 
KubačkaKubačka
 
kulmJílovitopísčitá hornina ze spodního karbonu.
 
kultivarUměle vypěstovaná, nedědičná sorta rostlin.
 
kvartérNejmladší období geologické minulosti vyznačující se střídáním chladných a teplejších dob a vznikem a vývojem člověka, čtvrtohory, antropozoikum.
 
Kysucké vrchyGeomorfologický celek na SZ Slovenska, ve Středních Beskydech. Členitá vrchovina, nejvyšší Pupov vrch 1094 m.n.m.
 


Všechno | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | T | U | V | W | X | Z


 
Template
Template Template Template
Template Template