Přírodní památka Černý důl

Na katastrálním území Svatoňovice se nachází opuštěné důlní dílo po těžbě břidlice. Tato přírodní památka je chráněna jako zimoviště netopýrů. Lokalita je sledována chiropterology od roku 1976. Během výzkumu zde bylo zjištěno celkem osm druhů netopýrů, z nichž netopýr černý zde vytváří kolonii o 500 až 1000 jedincích. Dále byli pozorováni netopýr velký, severní, ušatý, večerní, vodní, vousatý a vzácný netopýr brvitý.

Zimoviště se nachází v lesním porostu s převahou smrku ztepilého, který doprovází borovice lesní, modřín opadavý, bříza bělokorá. V bylinném patře roste např. bika lesní, pstroček dvoulistý a šťavel kyselý.

Letouni, kam patří druhy vrápenců a 21 druhů netopýrů žijících u nás, jsou jedinými savci, kteří jsou schopni aktivního pohybu ve vzduchu. Svým nočním způsobem života a zajímavými schopnostmi jsou opředeni mnohým tajemstvím. Díky schopnosti echolokace, kterou zdědili po svých prapředcích - primitivních hmyzožravcích, se dokáží nejen vyhnout v naprosté tmě jakékoliv překážce, ale umí zaměřit i kořist.

Vrápenci nosem a netopýři otevřenou tlamou vydávají série krátkých, pro člověka neslyšitelných zvuků s frekvencí přes 100 kH. Jejich odrazy od překážek zachycují citlivým sluchem. Vrápenci, kteří vydávají zvukové signály mnohem užší, musí při zkoumání většího objektu pohybovat hlavou. Dalším rozpoznávacím znakem je, že vrápenci nedokáží prolézat skulinami, proto se ve štěrbinách neukrývají. Zimují většinou zavěšeni u stropu jednotlivě zabaleni do létací blány.

Letícího vrápence v podvečer nebo v noci poznáte podle pomalého, ale obratného letu. Dokáží upadnout do letargie, a to i během dne v létě a na zimovištích v zimě. Sníží tak životní funkce na minimum, čímž ušetří spoustu energie. Tato úspornost metabolismu je příčinou dlouhověkosti letounů. Nejdelší věk, kterého se netopýři dožívají, je až 30 let, což je o 10 více než u jiných savců stejné velikosti. Vrápenci na lokalitě Černý Důl nezimují.

K páření dochází na zimovištích na podzim. K zabřeznutí však dochází až na jaře, kdy se spermie dostanou k vajíčku teprve poté, co v děloze opustí slizovitý váček, ve kterém přečkaly zimu. Vlastní doba březosti trvá 55-70 dní. Během léta žijí samci samotářsky, zatímco samice se shromažďují do tzv. letních kolonií. Nahloučené ve shlucích zde dokáží udržet potřebnou teplotu ke zdárnému vývoji zárodku. Mláďata se rodí během první poloviny července a je jen jedno. Rostou velmi rychle, během první poloviny srpna začínají létat. Samci vyhledávají samice a seznamují se s vhodnými úkryty. Na podzim pak společně odlétají na zimoviště, která jsou souvisle užívána mnoho desítek, dokonce stovek let.