Template
Template Template
Template Čtvrtek, 29 únor 2024 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Kategorie chráněných území
Slovo úvodem
Geologie pleistocénu na území okresu
Přírodní park Moravice
Národní přírodní rezervace Kaluža
Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 1
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 2
Přírodní rezervace Dařanec
Přírodní rezervace Nové Těchanovice
Přírodní rezervace Valach
Přírodní rezervace Hněvošický háj
Přírodní rezervace Hořina
Přírodní rezervace Hvozdnice
Přírodní rezervace Štěpán
Přírodní rezervace U Leskoveckého chodníku
Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky
Přírodní památka Černý důl
Přírodní památka Heraltický potok
Přírodní památka Hranečník
Přírodní památka Hůrky
Přírodní památka Otická sopka
Přírodní památka Úvalenské louky
Přírodní památka V Kalužích
Naučná stezka Hvozdnice
Naučná stezka Hanuše
Naučná stezka Moravice
Naučná stezka Mariánské louky
Ohrožené a vzácné rostliny
Invazní druhy
Slovníček cizích výrazů
Rejstřík živočichů a rostlin
Publikace ke stažení v pdf

Přírodní památka Úvalenské louky

 

   19_uvalenske_20090521_1682349571  

 

Na loukách a rákosinách v nivě řeky Opavy mezi silnicí Opava-Krnov a řekou před obcí Úvalnem je možno pozorovat jev zvaný sukcese. Jedná se o proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do konečného stadia klimaxu. Ještě v 50. a 60. letech 20. století původní vegetaci tvořily unikátní pcháčové louky, které se kosily a vypásaly, nyní je území zarostlé rákosem obecným a náletovými dřevinami.

V minulosti celou Poopavskou nížinu pokrýval lužní les, který je klimaxovým stadiem, stejně jako např. prales. Lužní les by se sem hypoteticky mohl vrátit sukcesní řadou. K tomu však již nedojde, protože louky byly odvodněny a koryto řeky Opavy bylo spoutáno a narovnáno. Díky těmto opatřením nemůže docházet k pravidelným záplavám, které jsou pro lužní lesy významné. Na hlinitopísčitých fluviálních sedimentech (povodňových hlínách) se vytvořila velmi úrodná černozem, vhodná pro pěstování zemědělských plodin. V okolí chráněného území se daří pěstování zeleniny. Zbytky slatinných luk se zachovaly jen na severním okraji území, jinde byly degradovány nebo zcela zanikly. Jsou činěny pokusy na záchranu slatinných luk, jejich obnovu ? revitalizaci. Jedná se o sekundární sukcesi, kdy se předpokládá, že v půdě je zásoba diaspor. Doufejme, že tyto pokusy o pravidelné kosení od roku 1998 na nejzachovalejších částech území, budou úspěšné.

Chráněné území je porostlé náletovými dřevinami, především olší lepkavou, vrbou křehkou, vrbou popelavou a vrbou rozmarýnolistou. Zajímavá dřevina bříza tmavá, která byla jako druh determinována teprve před několika lety, je zde vitální. Mezi olšemi najdeme starší i mladé exempláře.

Z dalších rostlin je zde dosud hojná ostřice příbuzná. Ojediněle tu roste kapradiník bažinný.

Původně faunisticky velmi bohatá louka slatinného charakteru, nyní v silně devastovaném stavu, hostila celou řadu druhů dvoukřídlého hmyzu, které nikde jinde ve Slezsku zatím nebyly zjištěny. Smutnice Bradysia paranocturna Rudzinski, 1994 (čeleď Sciaridae) byla odtud popsána a dosud jinde nebyla nalezena. Z dalších významných druhů je třeba zmínit především mrvnatku Leptocera finalis (čeleď Sphaeroceridae), která zde má nejjižnější známý výskyt (jediná lokalita v České republice).

Ornitologové zde prokázali hnízdění několika párů motáka pochopa, chřástala polního i vodního, všech tří druhů cvrčilek (zelená, říční, slavíková), hýla rudého, moudivláčka lužního, slavíka obecného i tmavého.

Žije zde nížinná populace ještěrky živorodé. Z drobných savců např. rejsec černý, hraboš mokřadní, myšice temnopásá a myška drobná.



Aktualizováno ( Neděle, 22 duben 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template