Template
Template Template
Template Čtvrtek, 08 prosinec 2022 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Kategorie chráněných území
Slovo úvodem
Geologie pleistocénu na území okresu
Přírodní park Moravice
Národní přírodní rezervace Kaluža
Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 1
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 2
Přírodní rezervace Dařanec
Přírodní rezervace Nové Těchanovice
Přírodní rezervace Valach
Přírodní rezervace Hněvošický háj
Přírodní rezervace Hořina
Přírodní rezervace Hvozdnice
Přírodní rezervace Štěpán
Přírodní rezervace U Leskoveckého chodníku
Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky
Přírodní památka Černý důl
Přírodní památka Heraltický potok
Přírodní památka Hranečník
Přírodní památka Hůrky
Přírodní památka Otická sopka
Přírodní památka Úvalenské louky
Přírodní památka V Kalužích
Naučná stezka Hvozdnice
Naučná stezka Hanuše
Naučná stezka Moravice
Naučná stezka Mariánské louky
Ohrožené a vzácné rostliny
Invazní druhy
Slovníček cizích výrazů
Rejstřík živočichů a rostlin
Publikace ke stažení v pdf

Národní přírodní rezervace Kaluža

 

1_kaluza_20090520_1391935006 

 
Do národní přírodní rezervace se dostaneme z obce Žimrovice po silnici vedoucí podél pravého břehu řeky Moravice nebo po Lovecké stezce Lichnovských, která začíná v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí. Zavede vás pohodlně po vrstevnici nádhernými bukovými lesy pralesního charakteru. V samotném závěru sestoupíte podél Lůžkoveckého potoka na plochu chráněného území, kde se nacházejí přirozené smíšené porosty s velkou genofondovou hodnotou. Na strmých kamenitých svazích lze pozorovat přirozenou obnovu lesa.

Na celém území vystupují k povrchu terénu zvrásněné horniny hradecko-kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu. Povrch tvoří kamenitohlinité sedimenty vytvořené ve starších a mladších čtvrtohorách.

V tomto komplexu zachovalých přirozených bučin a jedlobučin se prolínají kyselé a chudé bučiny s květnatými bučinami. Stromové patro tvoří především buk lesní. Na kamenitých západních svazích se porost začíná měnit. Objevuje se zde javor klen, javor mléč, habr obecný, dub letní a lípa malolistá. Výše ve svahu, kde je půda chudá, se v bučině objevuje bříza bělokorá. V porostu objevíme i smrk ztepilý a modřín opadavý. Jehličnany nejsou původní, jsou výsledkem nevhodné výsadby v minulosti. Současné lesnické zásahy směřují k odstranění schnoucího smrku a podpoře přirozené obnovy buku lesního. Vysazována je jedle bělokorá, která je zde původní.Na různých stanovištích, kde roli hraje především reliéf, se vyskytují typické druhy, které ukazují na fytocenologickou příslušnost jednotlivých částí porostů. Travina strdivka jednokvětá indikuje strdivkovou bučinu. Jiná travina, kostřava lesní, zase kostřavovou bučinu. Další květnatá bučina na území je i bučina s kyčelnicí devítilistou, která patří spolu s lilií zlatohlávkem ke vzácnějších a ohroženým druhům.

fauna nebyla dosud podrobně inventarizována. Charakteristickými druhy hmyzu jsou např. brouci vázaní vývojem na odumřelé kmeny starých listnáčů, zejména buků, např. roháček kozlík, zlatohlávek zlatý, zdobenci, pestrokrovečníci nebo červenáčci.

Na loukách u řeky Moravice pod chráněným území byly zjištěny ohrožené druhy modrásek očkovaný a ohniváček modrolesklý.

a loukách u řeky Moravice pod chráněným území byly zjištěny ohrožené druhy modrásek očkovaný a ohniváček modrolesklý.

 

 



Aktualizováno ( Neděle, 22 duben 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template