Template
Template Template
Template Čtvrtek, 08 prosinec 2022 Template

Přihlášení

 
Template
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
PUBLIKACE - Chráněná území Opavska
Kategorie chráněných území
Slovo úvodem
Geologie pleistocénu na území okresu
Přírodní park Moravice
Národní přírodní rezervace Kaluža
Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 1
Přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic 2
Přírodní rezervace Dařanec
Přírodní rezervace Nové Těchanovice
Přírodní rezervace Valach
Přírodní rezervace Hněvošický háj
Přírodní rezervace Hořina
Přírodní rezervace Hvozdnice
Přírodní rezervace Štěpán
Přírodní rezervace U Leskoveckého chodníku
Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky
Přírodní památka Černý důl
Přírodní památka Heraltický potok
Přírodní památka Hranečník
Přírodní památka Hůrky
Přírodní památka Otická sopka
Přírodní památka Úvalenské louky
Přírodní památka V Kalužích
Naučná stezka Hvozdnice
Naučná stezka Hanuše
Naučná stezka Moravice
Naučná stezka Mariánské louky
Ohrožené a vzácné rostliny
Invazní druhy
Slovníček cizích výrazů
Rejstřík živočichů a rostlin
Publikace ke stažení v pdf

Slovníček cizích výrazů

abiotický - neživý, nemající život

acidofilní - rostliny rostoucí na kyselých půdách s nižšími hodnotami pH(do 6,7)

aridní - suchý, vyprahlý (aridní oblast např. poušť)

atropin - prudce jedovatý alkaloid obsažený v blínu, rulíku a durmanu

auxiny - přirozené látky ovlivňující růst rostlin

autochtonní - původní domácí populace vzniklé na místě svého nynějšího výskytu

avifauna - ptactvo

biocenóza - společenstvo, soubor populací všech druhů organismů obývajících určitý jednotný úsek životního prostoru - biotop

biocentrum - část krajiny, která svou rozmanitostí a příhodnými podmínkami a ekologickou rozmanitostí umožňuje výskyt přirozených biocenóz

biodiverzita - rozmanitost, různorodost biotických složek systému

biokoridor - lineární úsek krajiny (vodní toky, stromořadí atd.) s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra a vytváří územní systém ekologické stability

biom - soubor podobných ekosystémů na větší části zemského povrchu, v pásmech nebo oblastech s podobným charakterem rostlinného porostu i typickými živočichy; např. tundra, tajga, listnatý les, oceány apod.

biotop - soubor fyzikálních a biotických činitelů, které na určitém místě tvoří životní prostředí pro jedince, populace nebo společenstva, každý biotop má svou biocenózu

biotický - životný, mající život

cizí expanzivní plevele - jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny s dobrou reprodukční kapacitou

destruenti (rozkládači) - organismy rozkládající mrtvou organickou hmotu postupně na látky jednodušší, rostlinné látky rozkládají hlavně houby a plísně, živočišné látky bakterie (nesprávně dekompozitoři)

detritus - odumřelé části rostlin (opad, hrabanka), mrtví živočichové a jejich výkaly, které jsou významné pro vznik organické složky půdy ? humusu

echolokace - orientace některých živočichů (např. netopýrů) v prostoru vysíláním a zpětnou registrací ultrazvuků

ekologická stabilita - základní vlastnosti ekosystému je jeho schopnost vlastní autoregulace, která jej udržuje v dynamické rovnováze - v homeostáze. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému odolávat vnějším tlakům - cizím faktorům, udržovat se bez podstatných změn po dobu jejich působení, nebo se do původního stavu vracet

ekosystém - je přírodní celek zahrnující všechny organismy na určitém místě (biocenózu) v interakci s fyzikálními faktory a projevující se výraznou strukturou energetických potravních (trofických) vazeb. Je to základní funkční jednotka zahrnující biotický a abiotický svět

ekotyp - tvarová nebo funkční varianta druhu podmíněná prostředím (klimatem, půdou apod.), která je dědičná

eolický - vytvořený větrem usazenými horninami

eneolit - pozdní doba kamenná na přechodu neolitu a doby bronzové

entomofauna - hmyzí společenstvo

eratikum - bludný balvan, přesunutý z místa původu ledovcem

estivace - letní spánek, snížení životních projevů během suchého a teplého léta, zejména u živočichů v aridních oblastech

eutrofizace - nadměrný přísun minerálních živin, zejména dusičnanů a fosforu do vodních ekosystémů (obvykle z přehnojených polí). Způsobuje rozvoj zelených řas "vodní květ".

flyš - souvrství se střídáním pískovců, slepenců a jílovců

fosilní - zkamenělý, předvěký

fotosyntéza - biochemické reakce v zelených rostlinách, které z anorganických látek vytvářejí látky organické a jsou tak základním zdrojem života na Zemi. Rostlina pomocí chlorofylu váže energii ze slunečního záření a rozkládá vodu, ze vzduchu přijímá oxid uhličitý

fytocenologie - nauka o rostlinných společenstvech (fytocenózách) a jejich vztazích k vnějšímu prostředí

genofond - soubor všech dědičných vlastností druhu, zajišťuje dědičnou rozmanitost druhů (diverzitu)

geomorfologie - nauka zkoumající tvary zemského povrchu a jejich vývoj

glaciály - doby ledové

glacilakustrinní - vytvořený ledovcem nebo ledovcového původu v jezeru, například usazeniny

günz - glaciál alpského zalednění následující po dunajském stádiu (název podle řeky Günz)

hálka - zvláštní útvary (nádory) na nejrůznějších částech rostlinného těla, které způsobují různí živočichové: roztoči, žlabatky, mšice a bejlomorky, ale známe i hálky působené bakteriemi, plísněmi a houbami (příklad: z vajíčka nakladeného žlabatkou se v listu dubu vylíhne larva, která produkuje růstové hormony - auxiny a vyvolá tím bujení pletiv, čímž si opatřuje potravu)

hibernace - zimní spánek živočichů, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají ve vhodném úkrytu nepříznivé zimní období

holocén - nejmladší období čtvrtohor, geologická přítomnost, starším názvem Aluvium

holotyp - typický exemplář (případně jediný), podle kterého byl popsaný nový druh

homeostaze - stav dynamické funkční rovnováhy v živém organismu: ekol. schopnost organizmu, populace udržet relativně konstantní vnitřní prostředí v situaci, kdy vnější prostředí se mění

homo erectus - (fosilní) člověk vzpřímený, tzv. opočlověk, sběrač a lovec znající oheň

homo habilis (fosilní) člověk zručný, schopný vyrábět nástroje

homo sapiens - (fosilní a současný) člověk moudrý, nadaný rozumovými schopnostmi

homo sapiens sapiens - vyspělá forma člověka (současného i fosilního) tzv. člověk dnešního typu

hostitelská (živná) rostlina - rostlina, která je potravou určitého druhu hmyzu

chlorofyl - zelené rostlinné barvivo umožňující fotosyntézu

indikátor ekologický - např. živý organismus, jehož přítomnost, změna stavu nebo množství svědčí o změně vlastností okolního prostředí

interglaciály - doby meziledové

klimax - konečné stadium sukcese rostlinného společenstva s příslušnou biocenózou, mající obvykle největší druhovou diverzitu, nejvíc potravních vazeb, proto i největší rovnovážnou stabilitu, produkci i nejekonomičtější koloběh látek a jednosměrný tok energie

kulm - spodní karbon ve flyšovém vývoji

kvartér - nejmladší období geologické minulosti vyznačující se střídáním chladných a teplejších dob a vznikem a vývojem člověka, čtvrtohory, antropozoikum

malakologie - obor zoologie zabývající se studiem měkkýšů

metamorfóza - proměna živočichů v době postembryonálního vývoje přes stadium larvy, popř. kukly, k dospělému jedinci

mezolit - střední doba kamenná mezi paleolitem a neolitem

migrace - stěhování rostlin nebo živočichů na nová stanoviště

miméze - 1. ochranné zbarvení, tvar těla nebo jeho částí, popř. i chování některých živočichů (nesytka sršňová), kteří tak napodobují jedovaté nebo jinak nebezpečné živočichy (Batesovské mimikry). 2. výstražné zbarvení, tvar těla nebo chování jedovatých, nepoživatelných živočichů (sršeň) - varují před otravou nebo žahnutím (Müllerovy mimikry)

mindel - druhá doba ledová ve střední Evropě (název podle alpské řeky Mindel) - 2. glaciál

monofág - potravní specialista, živočich živící se pouze jediným druhem potravy

moréna - geomorfologický útvar vzniklý nahromaděním zlomků hornin a minerálů (sedimentů), přemístěných ledovcem, rozlišujeme m. čelní (před čelem ledovce), morénu bazální (pod ledovcem)

mykorrhiza - nezbytné symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin

neolit - mladší doba kamenná, v níž došlo k rychlému růstu populace a společenské dělbě práce (neolitická kultura)

nitrofilní druhy rostlin - rostliny náročné na dostatek přístupného dusíku v půdě

paleolit - starší doba kamenná, nejdelší období ve vývoji člověka předcházející mezolitu

petrografie - obor geologie zabývající se horninami

pleistocén - starší období čtvrtohor se střídáním dob ledových a meziledových, dříve nazývané diluvium

pohlavní dimorfismus - pohlavní dvojtvárnost, tvarová (morfologická) rozdílnost jedinců samčích a samičích, primární ? rozdíly v pohlavních orgánech, sekundární ? rozdíly ve tvaru i zbarvení

populace - soubor všech jedinců téhož druhu (plemene, odrůdy) na určitém území, předpokládá se vzájemná výměna genetických informací

potravní řetězec - je proces přeměny energie v potravě, který začíná u jejího zdroje - u zelených rostlin, přes organismy, které se zelenou hmotou živí (býložravci) až po organismy, které se živí býložravci a masožravci - pastevně-kořistnický potravní řetězec. Druhým typem je rozkladný (detritový) potravní řetězec, který se podílí na rozkladu a uvolňování jednodušších organických látek (detritu - mrtvá těla organismů) až po jednoduché anorganické látky (živiny - kyslík, oxid uhličitý atd.) zpět do prostředí

povodí řeky - území, z něhož vodní tok odvádí vody

refugium - (útočiště) území, kam se druhy organismů stěhují, aby přečkaly nepříznivé podmínky

reprodukční kapacita - obecně množství nových jedinců vyprodukovaných za rok

riss - risská doba ledová (název podle alpské řeky Riss) ? 3. glaciál

saprofyt - rostliny čerpající anorganické látky z rozložené nebo odumřelé organické hmoty rostlin a živočichů

spraš - zemina vzniklá zpevněním navátého křemičitého prachu s podílem kalcitu. Tvořila se v dobách meziledových.

stepi - travinné ekosystémy mírného pásma, s horkým létem a studenou zimou, s malým množstvím srážek, vysoká produkce nadzemní biomasy

sukcese - základní znak biocenózy, zákonitý proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do konečného společenstva - klimaxu. Jde o změnu dlouhodobou, neperiodickou, probíhající na daném stanovišti určitým směrem. Sled změn je uspořádaný, děje se vlivem makroklimatu, půdy, vody, biotických faktorů, zejména rostlinstva. Vývoj každé biocenózy probíhá sukcesními stadii, která tvoří tzv. sukcesní řadu od jednoduché původní biocenózy (iniciační stadium), přes stále složitější sukcesní stadia (trvající různě dlouho), až po nejsložitější konečné klimaxové stadium, odpovídající biomu dané zeměpisné oblasti nebo zvláštní půdě

symbióza - (mutualismus) prospěšné soužití dvou a více organismů

tajga - jehličnatý les v pásmu pod tundrou, převládají jehličnany, příměs malolistých dřevin (vrba, bříza, topol, olše), nejrozsáhlejší biom na zemi (12 mil. Km2), obrovské rozmezí teplot, +30 až 70 oC(Verchojansk), četné bažiny a rašeliniště

tentakule - mnohobuněčný žlaznatý chlup masožravých rostlin

terciér - třetihory

till - nezpevněná usazenina vzniklá činností ledovce

trvale udržitelný rozvoj - podle Zákona o životním prostředí číslo 17/1992 Sb., §6, je to takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů

tundra - biom pokrývající rozsáhlé arktické oblasti od ledových pustin na jih až k severní hranici lesa, vegetace je přizpůsobená nízké teplotě a chudé půdě

würm - nejmladší glaciál alpského zalednění následující po rissu (název podle řeky Würm)



Aktualizováno ( Neděle, 22 duben 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template