Ledová bariéra uhlazovala vrcholy kopců, brázdila svahy, přehrazovala vodní toky a vytvářela jezera, drtila skály a zvolna je unášela s sebou. Hrnula před sebou morénu, ve které dnes nacházíme materiál (souvky, eratika), mající původ daleko na severu (v Pobaltí i Skandinávii).

Počet chladných období je již přes sto let předmětem odborných diskusí. Nejdříve to byla jedna doba ledová, potom se přešlo k pojetí čtyř glaciálů, ale existují i teorie, které obhajují dokonce více než 30 chladných dob v období pleistocénu. Stejně tak i o příčinách změn klimatu, kdy v glaciálech dosahovaly průměrné teploty ve střední Evropě jen okolo 0°Cnebo i méně a v interglaciálech dokonce až 10-15°C (současná průměrná roční teplota je 8-9°C), se vedou spory. Nejčastějším vysvětlením bývají změny pozice Země při jejím pohybu kolem Slunce a proměnlivá aktivita slunečního záření. Změny klimatu měly vliv na charakter sedimentů a na změny ekosystémů. Kromě ledovcových uloženin - morén patří mezi důležité horniny vzniklé ve čtvrtohorách i vodní naplaveniny - fluviální sedimenty a glacilakustrinní písky.

V předpolí severského ledovce se v šíři 200-300 km rozkládala tři vegetační pásma - tundra, step a tajga. Mnohé druhy rostlin a živočichů byly vytlačovány na jih a v dobách oteplení se zase vracely zpět.V tundře, která se přimykala k čelu ledovce, rostla např. vrba bylinná. Dosud ji můžeme vidět na vrcholu Pradědu v Jeseníkách. Zato v interglaciálu u nás hojná teplomilná kotvice plovoucí roste v okrese již jen v rybníku Štěpán.

migrace současných populací středoevropských druhů ptáků, např. čápů bílých do Afriky, probíhají přes Gibraltar na západě a Bospor na východě. Příčina může být v pleistocenním rozdělení areálu na dvě izolované části.

Základní reliéf krajiny severně od Opavy vymodeloval salský a elsterský ledovec. Jim vděčíme za eratika, která pocházejí z Älandských ostrovů v Baltském moři a ne ze Švédska, jak se tradovalo. Jeden z největších bludných balvanů o hmotnosti 117 q z pískovny na Palhanci byl dne 25.7.1958 umístěn v Křížkovského sadech v Opavě. Zasloužila se o to opavská pobočka Čs. zeměpisné společnosti a Slezského muzea v Opavě. Především olomoucký rodák, geograf a geomorfolog Ladislav Zapletal, který působil v Opavě v letech 1955-1960. Tvář dnešní krajiny poznamenala intenzivní zemědělská činnost