Template
Template Template
Template Čtvrtek, 29 říjen 2020 Template

Přihlášení

 
Template
Publikace Naučná stezka Hvozdnice
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Pátek, 17 červenec 2009
OBSAH
Publikace Naučná stezka Hvozdnice
1. Slovo úvodem
2. Co to je voda ?
3. Vodní právo
4. Mytologie vody a řek
5. Velký vodní cyklus
6. Malý vodní cyklus
7. Minimum znalostí o vodních ekosystémech
8. Živočichové stojatých vod
9. Živočichové tekoucích vod
10. Charakteristika povodí Odry
11. Povodně
12. Znečišťování a čištění vody
13. Vybrané vodní stavby na Opavsku
14. Minerální vody v okrese Opava
15. Mapa okresu Opava
16. Řeka Opava
17. Tůně a slepá ramena řeky Opavy
18. Heraltický potok
19. Potok Hořina
20. Stříbrné jezero
21. Kateřinský potok
22. Raduňské mokřady
23. Potok v zemědělské krajině u Hanůvky
24. Koutské tůně
26. Potok Ohrozima
27. Benešovské rybníky
28. Poštovní rybník
29. Hlučínská štěrkovna
30. Rybník Štěpán a Děhylovský potok
31. Řeka Moravice
32. Vodní nádrž Kružberk
33. Potok Meleček
34. Řeka Hvozdnice
35. Slavkovský lužní les
36. Odra
37. Budišovka
38. Bělská studánka
39. Potok v Hněvošickém háji
40. Další zajímavé vodní prvky na Opavsku
41. Rejstřík
42. Slovníček pojmů
43. Fotografie některých ryb
44. Prameny
45. Publilkace ke stažení v pdf

Znečišťování a čištění vody

Vodní toky a nádrže, jinými slovy povrchové vody, jsou znečišťovány odpadnímivodami, ať již z průmyslu nebo z lidských sídel, látkami vyplavenými z polí i nečistotamiz dopravy. Toxické látky (fenoly, sloučeniny těžkých kovů, ropné produkty atd.) ničí život ve vodě a narušují a znemožňují samočisticí procesy ve vodě, které spočívají zejména v rozkladu látek v potravinových řetězcích.Vypouštění odpadů z potravinářského průmyslu, komunální odpady či splachovánízbytků hnojiv z polí vede k eutrofizaci vod. Znamená to, že následkem vysokéhoobsahu živin (zejména dusíku a fosforu) se přemnoží řasy a vodní hladina jimi zarůstá. To znemožní jiným organizmům využívat kyslík a voda se postupně stává mrtvou. Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod. Dochází k němu zejména připřehnojování pozemků, při ropných haváriích i vlivem emisí. Kořenové čistírny jsou biologické čistírny odpadních vod, vhodné pro menší obce. Využívají rostlin s vysokými nároky na živiny. Jsou celoročně v provozu, vhodně začleněné do krajiny vyžadují minimální technologické vybavení a minimální obsluhu. Na obrázku je kořenová čistička založená u obce Štáblovice v roce 2003. Podle posledních informací funguje v okrese Opava v současné době 20 takových zařízení. Základním principem kořenové čistírny odpadních vod je horizontální průtok odpadním substrátem, který je osazen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody dochází k odstraňování znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Název ?kořenová? vznikl z anglického názvu ?Root Zone  Method?, což bylo pojmenování umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním průtokem, které se používalo v 70. a 80. letech 20. století. V městských čistírnách odpadních vod dochází nejdříve k odstranění pevných látek, což je první fáze, tzv. mechanická. Zde probíhá zachycení nečistot na hrubých a jemných česlích, lapači písků a při primární sedimentaci. Druhý stupeň využívá přirozenou aktivitu mikroorganizmů, které odbourávají a mineralizují organické nečistoty v odpadní vodě. To je tzv. biologické čištění. Třetí stupeň čistění je odstraňování dusíku a fosforu z vody. Biologické čištění odpadních vod se dělí na aerobní, tj. čištění odpadních vod pomocí mikroorganizmů, které potřebují pro svou činnost kyslík rozpuštěný ve vodě a na anaerobní, tj. čištění odpadních vod pomocí mikroorganizmů, žijících v prostředí bez kyslíku. Ke své činnosti používají kyslík vázaný v chemických sloučeninách. K takovému čištění dochází přirozeně v půdě nebo v nádržích - samočisticí proces. Kvalita povrchových vod v České republice V posledních letech došlo postupně k výraznému zvýšení kvality povrchových vod, mimo jiné také díky nově přijatému zákonu o vodách a zákona o vodovodech a kanalizacích, které nabyly účinnosti v roce 2001. Na zvýšení kvality vod má příznivý vliv zvyšování počtu čistíren, které umožňují denitrifikaci (redukce dusičnanů na elementární dusík) a nitrifikaci (oxidace amonných látek na dusičnany) a chemické srážení fosforu. Celé území ČR bylo vyhlášeno jako citlivá oblast s povinností třetíhostupně čistění. Týká se to všech obcí nad 2000 obyvatel. Od roku 2001, kdy byl založen, je v provozu komplexní monitoring vodního ekosystému, který sleduje množství plavenin velmi jemnozrnného sedimentu, tvořícího například zákal vody po deštích, říčního sedimentu a bioty. Pro bioakumulační monitoring byli jako reprezentanti vybráni: makrozoobentos (drobní živočichové žijící na dně, např.  larvy hmyzu, pijavice a ostatní bezobratlí), biofilm (směs řas, mikroorganizmů a jemného organického kalu, který tvoří povlak na površích pod vodou), vodní mlž slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha), z ryb jelec tloušť (Leuciscuscephalus). Monitoring se provádí na 21 místech významných toků České republiky. V okrese Opava to jsou řeka Opava (III. Třída znečištění), Moravice (III. třída znečištění), potoky Hvozdnice (IV. třída znečištění) a Hořina (I.- II. třída znečištění). Klasifikace jakosti povrchových vod (třídy jakosti podle ČSN 75 7221)

  • I. neznečištěná voda - ukazatelé nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku.
  • II. mírně znečištěná voda - dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému.
  • III. znečištěná voda - podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny
  • IV. silně znečištěná voda - podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému.
  • V. velmi silně znečištěná voda -  podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.

 

 



Aktualizováno ( Sobota, 21 duben 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template