Řeka Opava

Za prameny řeky Opavy musíme do těch nejvyšších moravských hor Hrubého Jeseníku. Řeka je dlouhá 129 km a má 3 prameny. Územím okresu protéká téměř polovinou z celkové délky svého toku. Pramenné toky se nazývají Bílá, Střední nebo také Zlatá a Černá Opava. První dvě pramení pod nejvyšší horou Jeseníků, Pradědem. Bílá Opava vyvěrá na jižním svahu jeho vrcholové partie v blízkosti chaty Barborka ve výšce asi 1410 m, což je nejvýše ze všech moravských řek. Na předměstí Vrbna pod Pradědem splynou vody Bílé a Střední Opavy a ve městě Vrbně se spojí i s vodami Opavy Černé. Ta pramení na úpatí Orlíku v rašeliništní oblasti Rejvízu. Od Vrbna už teče dál pod jménem Opava. Na území okresu Opava vstupuje řeka Opava východně od Úvalna v nadmořské výšce 285 m a teče jako hraniční řeka sledující českopolskou státní hranici s výjimkou úseku mezi Holasovicemi a Vávrovicemi. Délka toku na území okresu je 59 km. Údolí řeky je v celé této délce široké s výraznou údolní nivou. Okres opouští u rybníka Štěpán jižně od Hlučína a pak už se po 4 km vlévá do řeky Odry v nadmořské výšce 209 m nad mořem jižně od Hošťálkovic.

Vodohospodářský význam mají jezy, kterých je celkem 13, po jednom v Brumovicích, Holasovicích, Držkovicích, Opavě - předměstí, Komárově, Štítině, Lhotě u Opavy, Smolkově, Háji ve Slezsku, Jilešovicích a Hlučíně. V Opavě - Vávrovicích jsou dva. Opava překonává na území okresu výškový rozdíl 75 m, tj. spád 1,27 promile. Z toho na horním úseku dlouhém 27 km po ústí Moravice činí spád 42,5 m, tj. 1,57 promile. Na dolním úseku pod ústím Moravice je spád značně menší, kolem 1,0 promile. Šířka koryta řeky a jeho hloubka je na různých místech různá. Někde se nacházejí mělké brody, jinde naměříme hloubku až 6 m. Šířka koryta řeky se pohybuje od 7,5 m u Kravař až do 20 m u Háje ve Slezsku (Smolkov). V Opavě se šířka pohybuje kolem 16 m, u ústí Moravice 12 m. I výška břehů je velmi kolísavá. Někde jsou břehy strmé, hlinité a až 6 m vysoké, například u Háje ve Slezsku - Lhotě. Tam, kde je koryto mělké, dochází k pravidelným jarním rozlivům. Mezi soutokem s Moravicí a Hlučínem řeka silně meandruje. Bylo zde napočítáno až 30 meandrů v různých stádiích vývoje. Průměrný roční průtok v ústí činí 17,2 m3 za sekundu.

Meandry na řece Opavě Meandr je typický útvar vodního toku, který je vytvářen boční erozí. Vzniká tak, že proudnice se vychýlí směrem k nárazovému břehu. Meandrování je velmi složitý fyzikální jev, který probíhá u neupravených toků. Konečným důsledkem je půdorysný obraz koryta víceméně proměnné vlnovky. V případě řeky Opavy, která protéká třetihorními (v horním toku) a čtvrtohorními údolními pokryvy, kde jsou nánosy jemnozrnnější a homogennější (štěrky, písky, jíly), jsou meandry pravidelnější. V současné intenzivně zemědělsky využívané krajině Opavské nížiny, kde postupně docházelo k odstraňování lužního lesa a úpravám trasy i koryta tak, aby nedocházelo k záplavám, jsou přirozená území, kde může řeka meandrovat, velmi vzácná.

Patří dnes mezi přírodně nejvýznamnější oblasti Opavska. Není náhodou, že ty přírodovědně nejvzácnější požívají statut přírodních rezervací. Přírodní rezervace v povodí řeky Opavy:

• Přírodní památka Hůrky
• Přírodní rezervace Hořina
• Přírodní památka Úvalenské louky
• Přírodní památka Heraltický potok
• Přírodní rezervace Zábřežské louky
• Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích
• Přírodní rezervace Štěpán

Typické rostliny a živočichové řeky OpavyRozsah publikace nám nedovoluje vyjmenovat všechny důležité rostliny a živočichy, vyskytující se v blízkosti vody nebo přímo ve vodě. V pobřežních porostech stále rostou dřeviny, které tvořily hlavní část původních lužních lesů. Rozeznáváme dřeviny tvořící tzv. měkký luh, kam patří např. vrby, topoly. Do tvrdého luhu patří např. duby, habry. Typickými dřevinami jsou olše, jilmy, střemchy a další. Ve křovinném patře převládá bez černý, trnka obecná, brslen evropský. V pobřežních porostech převládá hluchavka nachová, tužebník jilmový, sadec konopáč, lilek potměchuť, vrbovka chlupatá, vrbka bahenní, kyprej vrbice, vrbina obecná, halucha vodní, kuklík potoční, sítiny, ostřice, zevary, orobince, rákos a mnoho další. Mezi rostlinami rostoucími přímo ve vodě jsou na řece Opavě nápadný stulík žlutý, bíle kvetoucí lakušník vodní, rdesno obojživelné, rdest plovoucí, žabník jitrocelový, šípatka střelolistá, stolístek klasnatý, žebratka bahenní, bublinatka obecná, vodní mor kanadský a mnoho dalších. Živočišstvo vod a v blízkosti vod Kdybychom měli porovnat živočichy obývající vody řek Opavy a Moravice a jejich okolí, určitě shledáme rozdíl. Ten je dán geologickým podložím obou řek, větší čistotou vodního prostředí Moravice, protékající hornatou krajinou. Řeka Opava v našem okrese protéká nížinou, je silně ovlivňována zemědělstvím. Proto zde najdeme méně druhů především hmyzu a jejich larev, což je také indikátor čistoty vodního prostředí.