|
Publikace Naučná stezka Hvozdnice |
|
Napsal RNDr. Milan Kubačka
|
|
Pátek, 17 červenec 2009 |
|
Strana 29 z 45
Hlučínská štěrkovna
Řeka Opava tisíce let meandrovala v Opavské nížině a vytvářela nánosy štěrků a písků, které byly pokryty úrodnou půdou. Na mnoha místech se těžil písek, téměř každá obec měla svou pískovnu. Těžil se i štěrk na dně řeky Opavy a místa těžby se rozšiřovala. Tak vznikly štěrkovny, které byly posléze zatopeny říční vodou. Jednou z největších je hlučínská Štěrkovna, která nemá jen význam rekreační, ale výrazně ovlivňuje hlučínskou krajinu i po stránce klimatické díky koloběhu vod v malém vodním cyklu.Významnými ptáky, kteří hnízdí na Štěrkovně, je racek bouřní, který vyvádí svá mláďata na ostrůvku uprostřed jezera. V posledních letech však díky neukázněným rekreantům ho již není vidět. Racek bouřní hnízdí v Česku jen na několika málo místech a hnízděn na Štěrkovně u Hlučína bylo vzácností. Snad se ještě vrátí. Po březích pobíhají kulíci říční, kteří běhají velmi rychle a navíc jsou téměř neviditelní, protože jejich opeření splývá se štěrkovým pobřežím. Na něm si staví i velmi jednoduché hnízdo obvykle se čtyřmi vajíčky, které těžko rozeznáte od štěrkových kamínků. Nenápadná jsou i mláďata. Kromě mnoha druhů dalších vodních ptáků a zástupců ryb se v roce 2008 objevil ve štěrkovně velmi zajímavý živočich. Je to medúzka sladkovodní z kmene žahavců. Původně pochází z Amazonie. V jejím životním cyklu převládá medúzové stádium, které poznáme podle klobouku o průměru 2 cm. Jejich masový výskyt v poslední době má pravděpodobně souvislost s globálními změnami klimatu. Medúzky totiž z přisedlého polypa pučí pouze v krátkých obdobích vyšší teploty vody. Na nové lokality se šíří pasivně přichycením se na těla živočíchů.
V Česku se medúzky v posledních letech vyskytují masově. Lidé se jich nemusí bát, nežahají jako jejich příbuzní v moři.
Mlži našich vod
Charakteristickým znakem mlžů je párová skořápka v podobě dvou misek. Stavba skořápek je stejná jako o plžů. Na povrchu je tmavě zbarvená organická hmota. Po ní jsou vápenité vrstvy z krystalů uhličitanu vápenatého. Vnitřní vrstva je perleťová, takže v ní interferencí vzniká známý perleťový lesk.
-
Škeble rybničná žije ve stojatých nebo v mírně tekoucích vodách. Její skořápky jsou široké.
-
Velevrub malířský žije v proudících vodách a má výrazně užší skořápky. Malíři je užívali k míchání barev.
-
Slávička mnohotvárná obývá nížinné řeky a nádrže. Zvláštním "byssovým" vláknem se připevňuje na kameny a ostatní pevný podklad. Rybník Štěpán a Děhylovský potok
|
|
Aktualizováno ( Sobota, 21 duben 2012 )
|
