Template
Template Template
Template Pátek, 29 březen 2024 Template

Přihlášení

 
Template
Památné stromy Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
Památné stromy Opavska
1. Historie právní ochrany přírody
2. Význam a symbolika dřevin
3. Slovo úvodem
4. Význam a symbolika dřevin
5. Vývoj lesních porostů v době poledové
6. Vývoj, život,růst a funkce stromu v lese
7. Mapa památných stromů v okrese Opava
8. Přírodní poměry Opavska
9. Významné  dřeviny v Opavě
10. Jasan ztepilý v Opavě
11. Břízy tmavé v Raduni
12. Duby v Raduni
13. Lípa malolistá v Jakubčovicích
14. Dub letní v Pusté Polomi
15. Lípa ve Velké Polomi
16. Holasovická lípa ve Štemplovci
17. Dub za Skalkou ve Štáblovicích
18. Dub letní v Deštné
19. Lípa v Chabičově
20. Příroda Kravař a okolí
21. Lípa u fary v Kravařích
22. Příroda Hlučínska
23. Buk lesní v parčíku u polikliniky v Hlučíně
24. Buk lesní Buk lesní červenolistý u městkého parku v Hlučíně
25. Javor u Domu dětí a mládeže v Hlučíně
26. Lípa u Krömrova mlýna v Hlučíně -Jasénkách
27. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích
28. Janova lípa v Ludgeřovicích
29. Taxodium u hájenky v Šilheřovicích
30. Přírodní park Moravice, Budišovsko, Vítkovsko
31. Lípa ve Vítkově
32. Lípa velkolistá ve Vítkově
33. Lípa u kostela v Březové
34. U dubu v Březové
35.Dub letní v Nových Těchanovicích
36. Zlatá lípa v Guntramovicích
37. Guntramovické duby
38. Guntramovická lípa
39. Konzervační ošetřování poškozených stromů
40. Na vaše botázky ohledně zeleně odpovídá odbor ŽP MMO
41. Stromy jako pmátníky
42. Prameny
43. Slovníček odborných výrazů
44. Publikace ke stažení v pdf

 

 

 

 

 

Příroda Kravař a okolí

 

     
     

 

 

 

 

 

Přestože Kravaře a okolí patří do oblasti Hlučínska, přetrvořeného v minulosti ledovci, zaslouží si pozornost jako samostatný region. Jeho geologickou minulost připomínají dvě chráněná území, která jsou s dobami ledovými souvisí. Z geomorfologického hlediska patří  do Hlučínské pahorkatiny a částečně do Poopavské nížiny. Nacházejí se zde dvě významné lokality, které jsou zapsány do seznamu chráněných území.

Národní kulturní památka Odkryv v Kravařích (vyhlášena v roce 1966)
Důvodem ochrany je umělý odkryv v kvartérních sedimentech čelní morény salského kontinentálního zalednění. Památka byla zpracována v rámci IUGS - UNESCO (International Geological Correlation Programme). Na této lokalitě byly těžbou štěrkopísku okryty tilly - (souvkové) žlutohnědé písčité hlíny s příměsí severských hornin, skandinávských žul, baltských pazourků, kvarcitů aj. Tento materiál byl přemístěn ledovcovými postupy v průběhu pleistocenu - starší doby ledové. Podloží na této lokalitě: ledovco - jezerní písky i s dalšími ledovco - říčními sedimenty, tvoří instrukční srovnávací sled vrstev, tzv. parastratotyp. Jedná se o doklad náporové činnosti - zavlečení sedimentů staršího zalednění do morény mladšího sálského zalednění. Nejmaldší vrstvou na povrchu je pozůstatek odvápněné sprašové hlíny, eolického původu, vzniklé navátím v nejmladší ledové době (würmské), ve které již ledovcová hmota do naší oblasti nezasáhla.
Národní kulturní památka je cílem mnoha tuzemských i mezinárodních exkurzí, zabývajících se problematikou geologie čtvrtohor, aniž to místní obyvatelé tuší.

Přírodní rezervace
Koutské a Zábřežské louky (vyhlášena v roce 1997)
Důvodem ochrany je zachování ojedinělého uceleného kompexu mokřadních společenstev, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní na nivě řeky Opavy.
Na nivních půdách levého břehu řeky Opavy mezi Kravařemi - Kouty a Dolním Benešovem - Zábřehem, se vyvinula řada biotopů, které obývají vzácné rostliny a živočichové.

Podmáčené olšiny a slatinné louky se rozkládají na štěrkových uloženinách pleistocenního ledovcového jezera.
Stromové patro tvoří olše lepkavá, vysázený topol kanadský, topol osika a jasan ztepilý. Podél řeky Opavy a potoka Štěpánky rostou stromové vrby, bílá a křehká. Na sušších místech pak bříza pýřitá.
V jarním aspektu vyniká sasanka hajní a prvosenka vyšší. Všechny byliny převyšuje rákos obecný, doprovázený vysokou ostřicí ostrou. Na podmáčených půdách se nacházejí společenstva pcháčových a bezkolencových luk s dalšími druhy ostřic. V místech, která se pravidelně kosí, se vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlin, například kapradina, hadilka obecná, vachta trojlistá, žebratka bahenní, prstnatec májový pravý, záběhlík bahenní a další. Ve společenstvech vodních rostlin je nápadný stulí žtutý. Roste zde i šmel okoličnatý, šťovík koňský a žabník jitrocelový. Louky jsou i hnízdištěm kriticky ohroženého ptáka břehouše černoocasého a silně ohrožené bekasíny otavní.
prostředí, ve kterém se nachází mnoho tůní a kanálů je příznivé pro rozmnožování obojživelníků a plazů.

niva řeky Opavy
Při návštěvě zámeckého parku ve Velkých Hošticích máte pocit, že jste se ocitli v jiném světě, zvláště když do něj sestoupíte z rušné silnice směr Opava - Hlučín. Kouzelnou část obce tvoří toto místo s mlýnskou strouhou, které volně navazuje na okolní krajinu v nivě řeky Opavy.

 

Celková délka řeky Opavy od pramene až po ústí do Odry je 132 km, průměrný roční průtok 17,2 m3 za sekundu.
Pramení u Vrbna v Hrubém Jeseníku, vzniká spojením Bílé, Střední a Černé Opavy, na území okresu vstupuje východně od Úvalna v nadmořské výšce 285 m.
Sleduje česko-polskou hranici (s výjimkou úseku u Holasovic) až po Opavu Vávrovice.
Délka toku na území okresu je 59 km, okres opouští u rybníka Štěpán jižně od Hlučína a pak se po 4 km vlévá do Odry v nadmořské výšce 209 m.
Její údolí je široké, otevřené s výraznou údolní nivou. Jezy jsou vybudovány na území okresu v Brumovicích, Holasovicích, Držkovicích, Vávrovicích (2), Opavě  městě, Komárově, Štítině, Lhotě u Opavy, Smolkově, Háji ve Slezsku, Jilešovicích a Dobroslavicích.

 

Německá ?Moravsko-slezská společnost pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy? v roce 1817 vyhlásila v Brně prémii na objevení ložiska sádrovce na Moravě a ve Slezsku. V roce 1848 upozornila na tuto, pro zemědělství důležitou surovinu, společnost ?Silesia? v Opavě. V roce 1949 byly objeveny ve Slezsku dvě ložiska sádrovce, a to v Kateřinkách a v opavském městském parku. V roce 1853 byl objeven na místě současného Stříbrného jezera nehluboko pod povrchem sádrovcový horizont o mocnosti 17 m, z ekonomických i technických důvodů (značný příliv vod) byla těžba definitivně ukončena v roce 1965.
V r. 1962 byl v Kobeřicích otevřen povrchový sádrovcový důl.

 

 

 

 

 

 



Aktualizováno ( Pátek, 07 září 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template