Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
Památné stromy Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
Památné stromy Opavska
1. Historie právní ochrany přírody
2. Význam a symbolika dřevin
3. Slovo úvodem
4. Význam a symbolika dřevin
5. Vývoj lesních porostů v době poledové
6. Vývoj, život,růst a funkce stromu v lese
7. Mapa památných stromů v okrese Opava
8. Přírodní poměry Opavska
9. Významné  dřeviny v Opavě
10. Jasan ztepilý v Opavě
11. Břízy tmavé v Raduni
12. Duby v Raduni
13. Lípa malolistá v Jakubčovicích
14. Dub letní v Pusté Polomi
15. Lípa ve Velké Polomi
16. Holasovická lípa ve Štemplovci
17. Dub za Skalkou ve Štáblovicích
18. Dub letní v Deštné
19. Lípa v Chabičově
20. Příroda Kravař a okolí
21. Lípa u fary v Kravařích
22. Příroda Hlučínska
23. Buk lesní v parčíku u polikliniky v Hlučíně
24. Buk lesní Buk lesní červenolistý u městkého parku v Hlučíně
25. Javor u Domu dětí a mládeže v Hlučíně
26. Lípa u Krömrova mlýna v Hlučíně -Jasénkách
27. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích
28. Janova lípa v Ludgeřovicích
29. Taxodium u hájenky v Šilheřovicích
30. Přírodní park Moravice, Budišovsko, Vítkovsko
31. Lípa ve Vítkově
32. Lípa velkolistá ve Vítkově
33. Lípa u kostela v Březové
34. U dubu v Březové
35.Dub letní v Nových Těchanovicích
36. Zlatá lípa v Guntramovicích
37. Guntramovické duby
38. Guntramovická lípa
39. Konzervační ošetřování poškozených stromů
40. Na vaše botázky ohledně zeleně odpovídá odbor ŽP MMO
41. Stromy jako pmátníky
42. Prameny
43. Slovníček odborných výrazů
44. Publikace ke stažení v pdf
 

Stromy jako památníky

V roce 2000 uhynul v Janáčkových sadech pravděpodobně největší opavský jilm horský (Ulmus glabra). Jedná se druh domácího původu. Jeho obvod byl 130 cm nad zemí 452 cm, objem koruny 6000 m3.
Jilm byl napaden houbovým onemocněním zvaným grafióza, přenášeným broukem bělokazem (jedním z kůrovců). Choroba napadá oslabené i téměř zdravé jedince. Houba (Ophiostoma ulmi) prorůstá do cévního systému vedoucího živný roztok z kořenů do koruny stromu. Dochází tak k postupnému prosýchání a následnému odumření.

Je otázka, s jakou přesností můžeme určit věk stromu. Pokud je písemně doloženo, že určitý strom byl vysazen při konkrétní příležitosti, např. otevření nové výstavní budovy Slezského zemského muzea dne ....., pak je to jednoduché. Potom stoprocentně víme, že tisy u budovy muzea jsou ... let staré. Představme si však situaci, kdy před několika sty lety již několik set let stará lípa zanikla, buď rukou člověka nebo se zhroutila stářím, či do ní udeřil blesk. Strom  pokračoval v růstu jako výhonek pařezu, který již neexistuje. Prodloužila si tak svůj život, a kdy vlastně začal její život ze semene se nikdy nedovíme. To je kouzlo vegetativního rozmnožování (klonování) rostlin.
Památné stromy nemají jen význam symbolický, pokud se vážou k nějaké historické události, ale důležitá je i záchrana genetického dědictví. Předpokládá se, že stromy starší 250-300 let jsou pozůstatkem místních populací domácích dřevin, takže nejsou jen nositelkami tradic, ale uchovávají i genetický kód svého druhu.
Dosud nikdo nesestavil striktní pravidla, podle kterých by se určovalo, zda ten nebo jiný strom si zaslouží být zapsán jako strom památný. Většinou jsou to však historické události, které se  k určitému stromu vážou. Ty mohou být historicky doložené nebo, a to je častější, se k nim váže pěkná legenda.
Nemusíme za každou cenu najít důvod, proč zrovna tento strom chránit, když je sám o sobě třeba významnou krajinnou dominantou. Nevím, jaké okolnosti způsobily, že javor mléč v poli mezi Oticemi a Štáblovicemi (jeho fotografie je na obálce)  zůstal na svém místě.  Původně byl tento jen asi 60 let starý strom pravděpodobně na mezi, oddělující políčka. Až později, v obě scelování pozemků,  se mu museli traktoristé úmyslně vyhýbat, jinak by nepřežil.  I to může být příklad potencionálního památného stromu. Strom je a legenda nebo chytlavý příběh se možná najde.
V ústředním seznamu se shromažďují všechny základní údaje o vyhlášených památných stromech. Zejména název chráněného objektu (Zlatá lípa) a jeho evidenční číslo. Topografické údaje (okres, obec, katastrální území, parcelní číslo pozemku podle evidence nemovitostí, adresa vlastníka, číslo základní mapy 1:50 000, popis lokality). Základní charakteristiky stromů (solitér, skupina, liniová výsadba, porost), počet jedinců. Název dřeviny a její obvod ve výšce 130 cm nad zemí, výška koruny, šířka koruny, stáří, zdravotní stav, datum popisu, zdůvodnění ochrany, vymezení ochranného pásma, provedená ošetření nebo konzervace, navrhovaná opatření, údaje o literatuře, údaje o fotodokumentaci, údaje o fyziol. stavu (zda strom kvete, plodí, máli klíčivá semena.  Doplňují se i údaje o historickém významu, pověstech apod. (forma vyhlášení ochrany, kdo a kdy ji vyhlásil). Do 5 jedinců jsou stromy popisovány samostatně (1/5 až 5/5). U skupin s větším počtem stačí rozmezí 6 - 13).

V ústředním seznamu (Němec 2003) je uvedeno 4649 položek. Naplňování seznamu není dokončeno. Ročně je evidováno v průměru 170 památných stromů a okolo 30 položek je vyjímáno.



Aktualizováno ( Pátek, 07 září 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template