Template
Template Template
Template Neděle, 17 listopad 2019 Template

Přihlášení

 
Template
Památné stromy Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
Památné stromy Opavska
1. Historie právní ochrany přírody
2. Význam a symbolika dřevin
3. Slovo úvodem
4. Význam a symbolika dřevin
5. Vývoj lesních porostů v době poledové
6. Vývoj, život,růst a funkce stromu v lese
7. Mapa památných stromů v okrese Opava
8. Přírodní poměry Opavska
9. Významné  dřeviny v Opavě
10. Jasan ztepilý v Opavě
11. Břízy tmavé v Raduni
12. Duby v Raduni
13. Lípa malolistá v Jakubčovicích
14. Dub letní v Pusté Polomi
15. Lípa ve Velké Polomi
16. Holasovická lípa ve Štemplovci
17. Dub za Skalkou ve Štáblovicích
18. Dub letní v Deštné
19. Lípa v Chabičově
20. Příroda Kravař a okolí
21. Lípa u fary v Kravařích
22. Příroda Hlučínska
23. Buk lesní v parčíku u polikliniky v Hlučíně
24. Buk lesní Buk lesní červenolistý u městkého parku v Hlučíně
25. Javor u Domu dětí a mládeže v Hlučíně
26. Lípa u Krömrova mlýna v Hlučíně -Jasénkách
27. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích
28. Janova lípa v Ludgeřovicích
29. Taxodium u hájenky v Šilheřovicích
30. Přírodní park Moravice, Budišovsko, Vítkovsko
31. Lípa ve Vítkově
32. Lípa velkolistá ve Vítkově
33. Lípa u kostela v Březové
34. U dubu v Březové
35.Dub letní v Nových Těchanovicích
36. Zlatá lípa v Guntramovicích
37. Guntramovické duby
38. Guntramovická lípa
39. Konzervační ošetřování poškozených stromů
40. Na vaše botázky ohledně zeleně odpovídá odbor ŽP MMO
41. Stromy jako pmátníky
42. Prameny
43. Slovníček odborných výrazů
44. Publikace ke stažení v pdf
  

Lípa u Krömrova mlýna v Hlučíně - Jasénkách

 

 020_lipa_kromerova_20090504_1332795213  021_lipa_kromerova_1_20090504_1600498490  
     

 

Když navštívíte Krömerův mlýn v Hlučíně - Jasénkách, zaujme vás melancholická atmosféra tohoto krásného místa, kterým protéká náhon. Naposledy roztáčel mlýnské kolo v roce.... Památná lípa, stojící před stodolou vypadá impozantně. Její podélná dlouhá puklina na kmeni je profesionálně ošetřena, stejně jako deskovitá větev, odklánějící se téměř v pravém úhlu směrem ke stodole. Větev na výšku měří asi 70 cm a je úzká snad jen 15 cm.
Na první pohled je toto místo přisouzeno sovám, kde jinde by našly více možností ke hnízdění. A proto využijeme příležitostí a pojednejme na tomto místě o staré, od ostatních ptáků ostře odlišné skupině. Sovy jsou tajemné. Tyto symboly moudrosti jsou zcela přizpůsobeny pro noční lovy. Mají měkké peří, takže létají nehlučně. Soví pero - letku poznáte podle toho, že její okraje jsou roztřepené a tak neprořezávají při letu vzduch tak hlučně, jako třeba holubi nebo bažanti. Jejich oči, jako lidské směřují dopředu, a jsou velmi citlivé na intenzitu světla, na úkor barevného vidění. Za bezměsíčné noci však nevidí. Neumí očima pohybovat, ale tuto skutečnost nahrazují neobyčejnou pohyblivostí hlavy - otočí ji  více než o 180 stupňů.
Mají vysoce citlivý sluch, takže jsou schopny ulovit myš, jejíž šelest uslyší pod vysokou vrstvou spadaného listí.
Většina sov hnízdí v dutinách a mají nápadně kulatá bílá vajíčka. Sedí na nich od prvního vejce, takže se mláďata klubou po delší čas, a proto jsou různě velká. Přežití těch nejmenších (stejně jako u dravců)záleží na množství dostupné potravy, což je účinná regulace hustoty osídlení podle potravních podmínek. Výjimkou je sýček obecný, který zasedá na vejce po snesení posledního vejce.
Trávicí šťávy sov nepůsobí na kosti, ani na rohovinu, sbalují nestrávitelné zbytky v žaludku a tito ptáci je pak vyvrhují jako tzv. vývržky. Podle obsahu je pak možno přesně určit složení soví potravy a z ní můžeme usuzovat, kdo na určité lokalitě žije.
Místo Krömerova mlýna s památnou lípou, opuštěnou stodolou, kůlnami a dalšími starými doupnými stromy, poskytuje ideální možnosti pro hnízdění sov, které jsou na vrcholu potravní pyramidy. Naprostou většinu potravy tvoří býložraví drobní savci.

Všechny vyobrazené sovy zde mohou hnízdit, kromě výra velkého (Bubo bubo). Ten hnízdí výhradně na skalních stěnách. V našem okrese bylo výjimečné hnízdění výra na stromě prokázáno, a poprvé publikováno ornitologem Františkem Gazdou, v r. 1972. Vajíčka snesl do hnízda káně lesní na Vítkovsku.
Sova pálená  (Tyto alba)
Může měnit výraz "tváře", umožňuje jí to pohyblivý závoj kolem obličeje. Vyskytuje se takřka výhradně kolem lidských sídlišť a místo u Krömerova mlýna ji poskytuje příznivé prostředí. Loví převážně myši, pokud je jich nedostatek, pak se v její potravě objevují drobní ptáci, hlavně ptačí mláďata. Tam, kde poprvé zahnízdí, tomu místu je věrná po celý život.
Kalous ušatý (Asio otus)
S oblibou hnízdí na vraních hnízdech a loví výhradně myši. V létě i hmyz a v zimě z nouze malé ptáky. Mláďata kalouse hlasitě žadoní o potravu a tvoří někdy u lidského příbytku nechtěnou kulisu večerního klidu. Stejně jako výr velký má péřová ouška. U výra však směřují více do stran, u kalouse kolmo vzhůru.
Puštík obecný (Strix aluco)
Velkohlavá středně velká sova, která má veliké, téměř černé oči. Za slunníchdnů se ukazuje u vchodu do hnízdní dutiny, Výhradně je však aktivní jen v noci. Puštík je úspěšný v osídlování kulturní krajiny, kde hnízdí ve zpuchřelých stromech, senících a na kostelních věžích. Nevyhýbá se však ani souvislým lesům.  V létě loví hlavně myšči a rejsky. V zimě loví v parku i ptáky. Mladé ptáky staří dlouho krmí a chrání mnohdy tak, že ohrožují i náhodné návštěvníky místa, kde hnízdí.
Sýček obecný (Athene noctua)
Malá sova čilá za dne i noci. Vajíčka klade do dutiny a začne na nich sedět, až po snesení posledního vajíčka.Proto jsou mláďata stejně velká. V létě loví hlavně hmyz. Je schopen polknout celou myš.  Nebojí se krysy ani lasičky, ale kuna ho může zabít. Vpověrách je to pták, který přivolává smrt. Asi proto, že se objevuje u rozsvícených oken, kde lidé sedí dlouho do noci u nemocného. Světlo přitahuje hmyz a ten loví sýček spolu s netopýry.

Mnozí ptáci postupně umírají na otravu pesticidy. Nacházejí se stotiž na konci dlouhého potravního řetězce. Chemické prostředky proti škůdcům, které přijímají s rostlinnou a živočišnou potravou, se hromadí v těle a vedou k oslabenému potomstvu, snížení počtu vajec ve snůšce, příliš tenké nebo silné skořápce vajec, nebo přímo způsobují smrt.



Aktualizováno ( Pátek, 07 září 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template